Tajemný les 2 - Vesnice

Chatka

Když jsme přišli k venkovním dveřím, měla opravdu divný pocit. Chytla jsem zakliku, chtěla jsem otevřít ... když v tom mě něco chytlo za ruku. Rychle jsem odtrhla ruku od kliky. ,, Děje se něco?" zeptala se mamka starostlivím hlasem. ,, Něco mě chytlo za ruku!" vykřikla jsem. Pak přiběhl táta s kuframa. Otevřel dveře a řekl, že si mám jít vybalit věci. Šla jsem po schodech nahoru. Pokoj jsem měla hnedka vedle koupelny. V pokoji jsem si rychle sedla na postel. Otevřela kufr a začla vybalovat věci. Asi po dvou hodinách vybalování jsem byla hotová. Šla jsem za mamkou jí říct, že už mám vybaleno. Ale když jsem za ní šla slyšela jsem jak se o něčem baví s tatou.  Chtela jsem je poslouchat, ale přes ty dveře jim nebylo rozumět. Šla jsem si prohlédnout celou tu naší velkou chatu. Nebyla úplně nějak moderní ale nebyla ani stará. Byla nádherná. Ale měla jsem z ní drobet strach. Přece jenom ty věci co se před tím událi. Máma po nějaký době vylézá z ložnice. ,, Jdu nám udělat pořádný oběd." a odešla do kuchyně. Když mamka dělala oběd viděla jakousi siluetu holky. Myslela si že jsem to já, ale já byla nahoře v pokoji a četla jsem si knihu. Když se máma na tu postavu ohlédla, zmizela. Jak se lekla upustila misku s masem. Zakřičela. Táta nemeškal a běžel za ní. Máma si sedla na židli se strachem co to viděla. Po chvilce jsem za nima přiběhla i já. Měla jsem strach co se jí stalo. Ale kdykoliv jsem se zeptala co se stalo? Mlčeli. Měla jsem zlost. Co furt přede mnou tají? řekla jsem si a odešla jsem do pokoje. Lehla jsem si na postel. Vzala do ruky knížku a četla jsem si. Po asi hodině čtení mě boleli oči. Odložila jsem si knížku na stoleček vedle postele. Když už byl večer řekla jsem rodičům že půjdu spát dřív. Mamka mi ale řekla že se nejprve musím najít. Odešla jsem do kuchyně. Otevřela lednici a vytáhla jsem si salam. Šla jsem pak do skříně kde jsme měli rohlíky, vzala jsem si jeden. Dala jsem si na něj salám a odešla jsem. Zhasla jsem světlo a chtěla jsem jít za mámou jí říct, že už jdu spát. Když v tom se rozvítilo světlo v kuchyni. ,, Tati?" zeptala jsem se. Bylo ticho. Měla jsem hrozný strach jít zhasnout to světlo. Najednou máma na mě zařvala z obývacího pokoje ,, Zhasni to světlo a neplýtvej elektřinou!" Musela jsem se přemoct a jít zhasnout. Nahmatala jsem vypínač. Uff zhasla jsem, ale když najednou něco spadlo v koupelně. Strašně jsem se lekla. Šla jsem rychle za rodiči do obývacího pokoje. Řekla jsem jim co se stalo. Máma se koukla na tátu a řekla ,, Jdi spát." a koukala se dál na televizi. ,, Ale já se bojím." řekla jsem. Táta se mě zeptal ,, A čeho? Nic ti tu nehrozí!" Koukla jsem se na hodiny nad křeslem. Bylo osm hodin večer. Zeptala jsem se mamky jestli půjde se mnou. Nejprve jít nechtěla, ale nakonec šla. Když jsme vešli do pokoje, cítila jsem že mi byla zima. Ach bože, viděla jsem postavu u záclony. Ale problém byl, že jsem jí viděla jenom já. Máma mě už okřikla, že si mám jít lehnout. Lehla jsem si do postela a otočila na bok směrem ke dveřím. Mamka mi dala pusu na dobrou noc a odešla. Nemohla jsem usnout. Rozsvítila jsem si lampičku co jsem měla vedle sebe na stolku. Vzala jsem si knížku a četla jsem si. Najednou jsem uslyšela kroky, jako by někdo chodil v mém pokoji. Ruce se mi třásli strachem. Odložila jsem knížku. Zhasla jsem lampičku a schovala jsem se pod peřinou s nadějí, že mi to nic neudělá. Měla jsem strach a nemohla jsem usnout. Usla jsem až někdy ráno.