Pomalinku jsem vykoukla ze dveří. Nikdo tam nebyl. Popadla jsem rychle jednu složku a běžela s otcem pryč.
,, Dobrý den, přejete si něco?" Zeptala se nás mladá dívka na konci chodby.
,, Ne, děkujeme!" Řekl táta rozčíleně.
Pořád jsem se otáčela kolem dokola. Bála jsem se, že nás spatří doktor a nebo ten šílený muž.
Už jsme byli skoro u venkovních dveří ... když v tom....
Nás zahlédl doktor.
,, Dobrý den, ztratili jste se?" Zeptal se hrubím hlasem.
,, Dobrý den, ne ne. My už jsme na odchodu." Odpověděl otec a chytl mě za ruku. Cítila jsem, jak se mu potí ruce.
,, Nechcete provést našim areálem?" Řekl a pohlédl na malou dívenku, která seděla sama na sedadle.
Začínala jsem se bát.
,, Ne, děkujeme za vaší ochotu, ale my už spěcháme."
,, Jak myslíte." A tiskl si ruce v pěst.
^To bylo divný.^
,, Tak a teď rychle domů."
ČTEŠ
Tajemný les 2 - Vesnice
Paranormale... Rodina si staví chatičku uprostřed krásného lesa. Ale nikdo z nich neví co se v lese odehrává ani co tam na ně čeká. Nikdo nezná historii lesa a co se v něm před třemi lety stalo. Vesnice není taková jaká se zdá být...
