Mrtvola

4 0 0
                                    

Ach to ne! Co to?! Ta mrtvola si sedla na stůl a zírala na mě. Ano, byla "živá". Začli se mi třást kolena. Mrtvola pomalu dávala pravou nohu dolu ze stolu. Pak i levou a stál na zemi. Zíral do mých očí a ja zase do jeho. Přes sebe měl modrou zástěru. ,, Cccc ... Ooo po mmměě chcccceš?" Mrtvola jenom mlčela. Pomalu se ke mě přibližoval. Couvala jsem až do kud jsem nebyla u dveří. Ztiska jsem kliku a chtěla otevřít. Byli zamčené. ,,Pomoc!" křičela jsem stále dokola. Přišlo to ke mě. Mrtvola se náhle zastavila. Pár minut na mě zírala a pak se otočila. Šla zpátky na stůl. Zděšená jsem vyndala z batohu mobil. Chtěla jsem zavolat rodičům, ale neměla jsem signál. Bouchala jsem do dvěří. Nepomohlo to. Za sklem jsem viděla siluetu ženské postavy. Ustoupila jsem kousek ode dveří. Otevřeli se.
Žena: ,,Co tu děláte? Tady je vztup zakázán!"
Já: ,,Omlouvám se vám, ale potřebuju jít ven. Stratila jsem se."
Žena: ,, Dobře, odvedu vás pryč."
Řekla žena a popadla mě za ruku. Čapla jsem rychle do ruky batoh a šla za ní.

Tajemný les 2 - VesniceKde žijí příběhy. Začni objevovat