Šla jsem dál. Ale v tom mě zastavila,sestřička. Namířila proti mě injekční stříkačku. Chtěla mi něco píchnout. V tom jsem se rozeběhla. Utíkala jsem co mi nohy stačili. Vyběhla jsem ven. Byla jsem venku před nemocnicí.
Před nemocnicí nebylo ani živáčka. Neměla jsem z toho pěkný pocit. Pořádně jsem si nemocnici prohlídla. Nápis nemocnice byl zničený a nebylo pořádně poznat co je to za nápis. Vyndala jsem si mobil a vyfotila jsem si to. Chvíli jsem přemýšlela. Ta nemocnice mi byla povědomá. Nevěděla jsem odkud. Pak mi to ale došlo. O téhle nemocnici jsme se učili v dějepise. Kdysi sem vezli zraněné z války. Ale ta nemocnice už divno schořela. A celá vesnice byla zničená a skoncována se zemí. Tak jak to, že tu teď lidé žijí? Nechala jsen to být a šla se kouknout za nemocnici, jestli už tam je táta.
Přišla jsem za nemocnici, ale nikdo tam nebyl. Koukla jsem se na mobil, ale neměla jsem žádný signál. Sedla jsem si na lavičku, co stála vedle nemocnice. Na lavičce byli vyrytý jména. Když jsem si je četla něco mě zarazilo. Byli tam jména mě a mých rodičů. Divné bylo, že nikdy jsem na té lavičce nebyla. Kdo to vyryl? Nějakou dobu jsem nad tím přemýšlela. Doufala jsem, že mě napadne něco logického ale, napadali mě samé hlouposti.
O pár minut později jsem viděla postavu. Byl to můj táta. Šel rychle ke mě a potichu mi řekl ,, Honem pojď se mnou do auta." a chytil mě za ruku. Ale v tom nás zastavila muž, co se na nás díval vražedným pohledem. Běž! Vykřikl táta a já se průdce rozeběhla. Muž běžel za náma. Natahoval po mě ruku, ale já přidala. Doběhli jsme k jaký si budově.
ČTEŠ
Tajemný les 2 - Vesnice
Fantastique... Rodina si staví chatičku uprostřed krásného lesa. Ale nikdo z nich neví co se v lese odehrává ani co tam na ně čeká. Nikdo nezná historii lesa a co se v něm před třemi lety stalo. Vesnice není taková jaká se zdá být...
