S tátou jsme doběhli k budově. Rychle jsme vběhli dovnitř. Na chodbě nikdo nebyl. ,, Honem poběž!" vykřikl táta. Běžela jsem hnedka za ním. Pořád jsem se otáčela dozádu, jestli za náma pořád běží ten muž. Nebyl tak. Bylo to divné. S tátou jsme doběhli ke dveřím s nápisem ředitelna. Táta s váháním zaklepal na dveře. Nic se neozvalo. Pomalu otevřel dveře a vešel dovnitř. Nikdo tam nebyl.
V místnosti byl stůl s kancelářskou židlí. Okolo byli skříně se složkama. Na stole byly rozházený papíry. Šla jsem ke stolu. Nějakou dobu jsem si prohlížela papíry. Po chvilce mě napadlo Co když tahle budova je blázinec? Táta si prohlížel zbytek papíru. Pak ale našel fotografii. Byl na ní muž. Stál před touhle budovou. Pak si táta vzpomněl. ,, O tomto muži kdysi dávno psali v novinách. Byl to vědec. Zabíval se lidským tělem. Ale záhadně zmizel. Hledali ho dlouhou dobu, ale nikdy ho nenašli. Říkalo se že to byl blázen." Uslyšela jsem jak jde někdo směrem k nám. Rychle jsem se schovala pod stůl a táta do skříně. Do místnosti přišla žena a muž.
,, Jak to uděláme s tím mužem na oddělení pět?" Zeptala se žena.
,,Uspíme ho a prozkoumáme jeho nervovou soustavu." Odpověděl muž. Muž si vzal složku ze šuplíku a odešel. Naštěstí si mě a ani táty nevšiml. Potichu jsem promluvila na tátu. ,, Slyšel jsi to?" Táta neodpovídal. Vylezla jsem ven a šla jsem ke skříni kde byl schovaný táta. Otevřela jsem skříň. Seděl tam a něco si tam pro sebe mumlal. Bylo to hrozivé mumlání. ,,Hej tati!" Zařvala jsem na tátu. Tatá se na mě podíval. Zíral do mých očí a pak řekl ,, Uteč pryč!"
Nechápala jsem. Radši jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. Popadla jsem tátu za ruku a šla ke dveřím. Mezi tím se táta probral a byl znova při smyslech.
ČTEŠ
Tajemný les 2 - Vesnice
Paranormal... Rodina si staví chatičku uprostřed krásného lesa. Ale nikdo z nich neví co se v lese odehrává ani co tam na ně čeká. Nikdo nezná historii lesa a co se v něm před třemi lety stalo. Vesnice není taková jaká se zdá být...
