Something between us - Mavy

Kapitola 9

Martinův pohled

Probudila mě ostrá bolest hlavy. Kurvá, kolik jsem toho zase včera vypil? Vzpomněl jsem si včerejšek a plácl se dlaní do čela. Já jsem mu dal pusu! Já jsem kretén... sice byla jen malinkatá, ale stejně chudák Kája, vždyť se mě o to neprosil.

Když už je řeč o Karlovi, doufám, že na mě za to nebude naštvanej, protože bych si neodpustil, kdybychom se rozhádali hned po tom, co jsme se přenesli přes ten coming out.

Vstal jsem z postele, upravil se v koupelně a s nervózním výrazem vešel do kuchyně, kde už Kája dělal snídani.

"Ahoj," pípl jsem potichu, nevěda, jak na tom Karel je.

"Čau," usmál se na mě tím svým ďolíčkovým úsměvem. "Jak je? Včeras to trochu přehnal, tak jsem ti preventivně připravil ibalgin," zkoumavĕ se na mě podíval.

"Jo, díky, jsi zlatej," vyklouzlo mi, ale Kája nevypadal, že by mu to nějak vadilo. Vlastně celkově se zdál být v pohodě a o puse nepadlo ani slovo, takže ho to asi nijak nenaštvalo. Uf.

---

Po snídani jsme se dohodli, že si každý půjdeme po svým, abysme měli trochu toho "me timu". Kája se šel cournout po okolí LA a já chtĕl pokecat s místníma, abych navázal kontakty a mohl si procvičit angličtinu.

Takže jsem zašel do obchodu, který je nedaleko a je spojený s food barem.

Stál jsem ve frontě na objednávku, když tu jsem před sebou uviděl docela pěknou holku. Podívej se, jestli jí dokážeš sbalit, pomyslel jsem si, protože se svou vzrůstající zamilovaností do toho Karlovskýho retarda jsem si byl čím dál míň jistý, že jsem ještě pořád ten Alfa samec, co kdysi.

Zhluboka jsem se nadechl a poklepal jí na rameno. Otočila se na mě zrovna když dostala svou objednávku, což mi přišlo vhod, protože mě napadla úžasná věc... (nebo jsem si to aspoň myslel).

"Co tu děláš?" podíval jsem se na ní naoko udiveně. Když mi věnovala neméně zmatený pohled, pokračoval jsem, "já myslel, že andělé nejí?"

Polila mi obličej vodou a řekla ať se naučím lepší triky.

Ok no, tak tohle se mi asi moc nepovedlo... Rozhodl jsem se, že si dám jídlo doma, protože tam stejně musím už kvůli mokrému tričku, takže zabiju dvě mouchy jednou ranou.

Po obědě, který se skládal převážně z toustů, jsem se vydal do města, protože jsem neměl co dělat a chtěl jsem se jít podívat po okolí, když už tu jednou bydlím, že? V koutku duše jsem doufal, že bych někde mohl narazit na Káju, ale nechtěl jsem na to moc myslet, protože mě to provádělo na myšlenky o mém dnešním fiasku, ne které bych radši zapomněl, jelikož z toho čišela špatná nálada.

To ta hláška byla vážně tak špatná? Radši budu věřit, že ano, protože v opačném případě by to se mnou už vůbec nebylo dobrý, kdyby mi vychrstla pití do obličeje jen kvůli tomu, aby se na něj nemusela dívat... že bych už nebyl pro holky atraktivní? Ale blbost, vždyť nechodím po světě s nápisem 'líbí se mu kluk' na čele! Ale podle mě to byla dobrá hláška, musím ji zkusit na Karlose.

Celé odpoledne jsem se toulal, chodil po větších obchodech i malých krámkách se suvenýry, fotil a natáčel, plus stihl jsem se domluvit s Kájou, že spolu půjdeme večer někam do restaurace, abychom se najedli.

Vpodvečer jsem se vrátil domů, protože už mě bolely nohy. Karloslav doma ještě nebyl, tak jsem se šel zatím umýt a natáhnout, abych u večeře neusnul. Ani nevím, kdy se Kája vrátil.