Something between us - Mavy

Kapitola 4

Karlův pohled

Na tom pranku jsem strávil hodně času a po pár hodinách jsem s tím byl opravdu spokojenej. S velkým 'ufff' jsem si sundal sluchátka a na chvíli zavřel oči. Na každý minutě toho videa bylo vidět jak je Martin úplně vystrašenej a já si říkal, že si začal, abych necítil vinu. Chudáček s těma jeho velkýma vystrašenýma očima. Znovu jsem na Martina koukl a uvědomil si, že je čas oběda. Vstal jsem a došel k němu. "Marti?" zatřásl jsem s ním a on jen zakňučel. "Tak já ti jídlo donesu, my sleeping boy," pohladil jsem ho po tváři a odolal chuti ho políbit na čelo. To by bylo špatné.

Usmyslel jsem si, že mu donesu fast food, protože US a zdravé jídlo, prostě nešlo dohromady a já nechtěl do nějaké restaurace sám. Alespoň dnes ne. A na vaření jsem neměl náladu. První jsem zahlédl McDonald a tak jsem rovnou šel tam. Objednal jsem dva BigMacs, dvoje velký hranolky, nugetky a dvě koly a pro jsem si ještě koupil McFlurry s KitKat, protože jsem měl na sladké strašnou chuť. Mňam.

Cestou zpět jsem šel pomalu a užíval si výhled a sluníčko. A přitom jsem jedl McFlurry. Miluju to zde. 

S výdechem jsem zavřel dveře od našeho bytu a koukl na to klubíčko na kanapi. Sladce spal a tiše chrápal. Pro sebe jsem se zasmál a zkontroloval čas. 2PM. Už bych ho mohl vzbudit, řekl jsem si a položil jídlo na jídelní stůl. Pomalu jsem k němu přišel a zase s ním trochu zatřásl. "Martine, Martí! Vstávat, budíček!" Sladce jsem ho budil, ale on jen zamručel a přikryl si hlavu polštářem. "Noták, mám jídlo, Martine," uraženě jsem přešel k igelitce a začal vyndávat jídlo. 

"Jídlóóóó!" zakřičel a vyskočil ze svého místa a hnal se ke mně. Sebral mi krabičku a kelímek s kolou z ruky a hned si to rozbalil a začal se cpát. "Konečně seš k něčemu užitečnej, a né ňáký pranky," kousl si do burgru.

"Bože, princezna vstala levou nohou, co?" Kousl jsem si do svého jídla a koukl na něj přes stůl. 

"A divíš se mi? Nenechat mě vyspat a pak mi donýst jeden hamburger a nugetky? JEDEN?" choval se jako by on byl ta oběť.

"Tak promiň." usmál jsem se na něj opravdově a on mi vrátil malý úsměv, který mě zahřál u srdce. 

"Nechceš dneska zajít na pláž, Karle? Dlouho jsme tam nebyli," odložil prázdnou krabičku od burgru a kouknul na mě svýma velkýma očima. 

"Dlouho?" zasmál jsem se. "Byl jsi tam před dvěma dny naposled." 

"Kááárlééé." 

"Okej, půjdem." Usmál jsem se na něj a uklidil po nás odpadky. "Hned?"

"Jen se převlíknu!" vyskočil na nohy a šel se do pokoje převléknout do plavek. Počkal jsem a pak jsem se převlékl taky. Pak ještě každý tričko a šlo se.

Zdálo se, že slunce Martina nabíjí, protože čím déle jsme byli na slunci, tím víc měl energie. A já jen pozoroval, jak kolem mě skáče a vlasy se mu pohupují kolem opáleného obličeje. 

Jestli Martin miloval něco víc než slunce, bylo to moře. Stáhl ze sebe triko a skočil do malých vln. Slaná voda mu stékala po tváři, když mě lákal do teplé vody. Byl bych blázen, kdybych neposlechl svou malou sirénu. 

Slunce padalo k obzoru a já byl naprosto vyčerpaný ze stálého plavaní a honění se s Martinem ve vodě. Z posledních sil jsme došli domů, nabrali nové síly a šli se navečeřet do nějaké restaurace. I když jsme měli opravdu hlad, neměli jsme tak velký žaludek, abychom snědli tak velkou porci, jakou nám dali. Ať žije USA! 

"Zejtra to zveřejním." řekl jsem Martinovi, když jsme se vraceli domů. 

"Stejně nevím, jestli dneska usnu." Udělal smutný obličej a já plácl první věc co mě napadla.

"Tak já zůstanu u tebe, dokud neusneš." Bravo, Karle, seš fakt debil!

"To bys udělal?" rozzářily se mu oči a já si uvědomil, že tak blbej nápad to asi nebyl.

"Jo," odpověděl jsem mu.

A tak se taky stalo. On si lehl na jednu stranu,  já byl na druhé a čekal až usne. Jeho dech se zklidnil a v tu chvíli jsem se chtěl zvednout a odejít. V tom mě zabránilo horké tělo na tom mém, které mě nepustilo. Martin se převrátil na mou stranu a teď si odpočíval na mé hrudi.

"Martí," snažil jsem se ho shodit, ale nešlo to. A byl jenom v nohavicích!!!!!

Nakonec jsem to vzdal a s chlapcem na hrudi upadl do spánku.

To bude ráno!