Rodiče jí slíbili, že jí nikdy nezatáhnou do života mafie. Nechali ji žít normální život až do doby než potkala jeho. Nejobávanějšího muže na světě. Ten, který si cokoliv umane pokaždé dostane. A chce ji.
Narodila se s tím, má to v krvi a nedá se t...
Z úst mi unikne ston, když ucítím ruku jak mi odebírá vlasy z mé tváře. Škoda, že to nemohlo vydržet déle, protože to celé přeruší nepříjemný zvuk vyzvánění. Přeju si a doufám, že to přestane, neboť potřebuji více spánku, aby to uvolnilo mojí mysl a dostalo od myšlenek na to, co se v budoucnu bude dít. Otevřu oči a chci zjistit zdroj, ale uvědomím si, že moje tělo objímají silné paže a má hlava odpočívá na mužské hrudi. Krátce si vzpomínám na to, že jsme přistáli zpátky v Miami, kde jsme nastoupili do auta, ale za boha si nepamatuji na to, že bych usnula. Jakmile si uvědomím v jaké pozici je moje tělo, vystřelím od Justina jakoby mě právě popálil. Rozhlédnu se kolem a zjistím, že jsme stále v autě. Ignoruju jeho povzdech stejně jako moje hořící tváře a snažím se zachytit pohled na noční ulici, kterou projíždíme. „Bydlíš u pláže?" Zeptám se náhle a oba z nás mojí otázkou překvapím. Uleví se mi, když auto zastaví a zachrání mě už po několikáté z nepříjemné a trapné situace.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Plná očekávání vystoupím, když můj pohled padne s pootevřenými ústy na bydlení přede mnou. Zaraženě nakrčím obočí jakmile vidím skrze okna proudit světlo. „Zapomněl jsem zmínit, že v domě žije pár mých přátel. Je to jenom dočasné, než vyřeším celou situaci s tím, co se stalo ve vašem domě." Vysvětlí mi a v koutku oka vidím, že čeká na mou reakci. S povzdechem nad tím kývnu hlavou, neboť vím, že by stejně můj názor nikoho nezajímal a chystám se rozejít, ale zastaví mě jeho oslovení: „Katie".
„Tohle není místo, kde se usadíme. Chci abys ho vybrala ty."
„O čem to mluvíš?" Skrčím zmateně obočí a nechápu ho. „Se vším tě seznámím později." Pousměje se, načež pokroutím nesmyslně očima. „Jo a ještě něco." Znuděně otočím hlavu jeho směrem a začínám být mírně podrážděná z toho, jak mluví neustále v hádankách.
„Tenhle dům má jenom jeden jediný pokoj volný, a to náš." Moje srdce vynechá úder a musím přivřít oči. Dýchej Katherine. Ale představa, že s ním mám sdílet pokoj je hrozná a k nevydržení. Otevřu oči a vidím, jak se baví nad mou reakcí. „Tak to vypadá, že jeden z nás se dneska nevyspí." A myslím tím, že jeden z nás bude muset ustoupit a spát na zemi. A já to rozhodně nebudu.
