Mrs.Bieber

2 část - Nečekaný dárek

Omlouvám se za chyby(:

„Viděl jsem tvoji dceru. Katherine však?"

Z POHLEDU JUSTINA

„Justine-e" Roztřásl se mu hlas a okamžitě znervózněl. V duchu jsem se usmál, neboť mi jeho strach dopřával skvělý pocit. Tak jako u všech. Ale právě teď jsem si musel udržet vážnou tvář. „V klidu Joshi. Přeci sám víš, že tomuhle se nevyhneš. Jednou to přijít muselo." Odpověděl jsem klidně a vyrovnaně, zatímco Josh vypadá jako by šel na popravu.

„Kam tím směřuješ?" Zeptal se vyděšeně, celý bledý. Nad jeho hloupou otázkou jsem se musel usmát. Musí moc dobře vědět, co to znamená a proč tu jsem. Dokážu si představit, jak teď tajně doufá a prosí, aby se jeho noční můra nestala skutečností. „To je úplně jednoduché. Víš, že Katherine už není malá holka a časem o ní bude vědět víc a víc lidí a to znamená jediné. Budou mít o ní zájem."

„A co teď vůbec po mně chceš?" Zoufale si dal hlavu do dlaní, až mi ho na malou chvíli přišlo líto. Bylo jasné hned, co já chci. Stačilo jenom pár sekund, abych na to přišel a nevím, zda za to může její bezchybná tvář nebo to, jak nevinně vypadala. Ale právě teď jsem si byl jistý jednou věcí. „Chci si ji vzít"

Po mých slovech vystartoval z gauče jako namydlený blesk. „To po mně nemůžeš chtít." Vyhrkl zděšeně a začal nekontrolovaně kroutit hlavou. „Tohle to jí neudělám."

„Myslíš si snad, že máš na výběr?" Položím mu ironickou otázku. Atmosféra kolem nás je napjatá a nezmiňuji ani ticho, které nás obklopuje. Natáhnu se pro flašku whiskey a nechám naplnit naše skleničky. „Buď to budu já nebo úplně jiný 40letý tlouštík, který nebude brát ohled na vás dva s Elenou." Zmíním jeho ženu. „Slíbil jsem jí, že ji od tohohle budu držet dál." Po jeho odpovědi se zmůžu na posměšný smích. „Slíbil jsi jí něco, co nemůžeš dodržet?" Zapíchnu do něj pronikavý pohled.

„Moc dobře víš, že by nikdy nemohla chodit s 19letým puberťákem ze střední. Bylo by to proti našim pravidlům." Znepokojený se posadí zpět do křesla a mlčky na mě hledí, zatímco zpracovává myšlenky a vede vnitřní boj sám se sebou. „Nechtěj abych zvolil jinou cestu, Joshi." Pro mě tu zábavnější. „Nikdy by mi to neodpustila."

„O to se nemusíš bát. Časem pochopí, že to pro ní byla ta nejlepší volba. Vzpomeň si, že ve stejné situaci jste byli sami s Elenou před několika lety a kde jste teď." Chvíli přemýšlí nad mými slovy a poté pokývá pravdivě hlavou. Mám ho tam, kde chci, a proto jsem vyndal štos papírů, které jsem položil na stůl přímo před něj. „Možná si myslíš, že jde o obchod, který je výhodný jen pro mě, ale mýlíš se." Promluvil jsem a přesvědčil ho, aby očima projel několik podmínek, které smlouva zahrnuje. „Jak si mám myslet, že nejde o obchod, když mi za to chceš zaplatit?"

„Tvojí dceru si nechci koupit." Promluvil jsem vážným tónem a věděl, kam jeho slova míří. „Dejme tomu, že mám určité informace o pár menších dluzích. Tyhle peníze ti je pomůžou smazat a stihneš za to zaplatit i tvým zaměstnancům."

„Pokud do toho půjdu-" Promluvil s povzdechem a na malou chvíli se odmlčel. „..chci abys mi něco slíbil."

„Myslíš si, že těch podmínek, co jsem nabídl je málo?" Ani moje rodina nemá zajištěnou tak velkou ochranu, jakoby měla ona a její rodina. O penězích, které jsem nabídnul ani nemluvím. Však si za to můžou koupit luxusní vilu v LA a i tak jim půlka zbyde. A co se týče Katherine, může se mít jako v bavlnce.

„Přeji si, aby jí nikdo neublížil psychicky a ani fyzicky, včetně tebe."

Nevím jak dlouho uběhlo od jeho slov. Možná to bude pár sekund, ale nedivil bych se kdyby to byly minuty. Je pravdou, že mě jeho odpověď dostala. Pokud nepočítám své nejbližší, Josh Parker je jediný muž, který dal najevo, že mu záleží na jeho vlastní rodině a ukázal tak jeho slabinu. Pokud mu tohle odkývám, stane se terčem všech mých nepřátel, a těch není málo. Svojí rodinu jsem doposud dokázal od toho držet, co nejdál, ale co se týče Katherine – má být moje žena, stát po mém boku a doprovázet mě po všech akcích. Tohle bude zatraceně těžké.