Catch Me If You Can

1. First Kiss

Ahojte, předem se omlouvám za to, jak divné to bude, ale znáte to.. začátky příběhů nebývají zrovna nejlepší.
Lucc ❤

Povzdechnu si.
Jsou chvíle, kdy mi vážně vadí, jak se musím skrývat. Kolikrát mám chuť se postavit na střechu a začít hulákat na všechny směry, že to já jsem Gejmr.
Ale nemůžu.
Už jenom kvůli mé..ehm..zálibě.
Já totiž pouze nenatáčím, ale ještě chodím do jednoho baru, kde si vybírám lidi na jednu noc. Ale ne ledajaké, ale stejného pohlaví, jako jsem já.
Je to tak..
Kdybych věděl, jak moc mi jedna noc změní život.
Posadím se k baru a při sledování jeho instastories pozvednu panáka..,,Na tebe a na milion" zašeptám a hodím ho do sebe.

Honza-
,,Je to tam! Je tam ten milion!" Nemůžu tomu uvěřit. Já.. já jsem první Čech, který získal milion odběratelů.
Ihned poděkuju na všech sociálních sítích a otočím se na Toma.
Tak co..kam to půjdem oslavit?
,,Neptej se a pojď." Chytne mě a po dvaceti minutách chůze dorazíme k jednomu baru.
Vejdeme dovnitř a nám do ruky dají masky, které si nasadíme a hned si objednáme panáky.
,,Na Milion!" Vykřikneme šťastně a kopneme ho do sebe.
V ten moment se na mě překvapeně otočí jeden hnědovlásek a chvíli mu pohled oplácím, dokud nevezme do ruky panáka, pokyne mi a s úsměvem ho do sebe hodí.
,,Gratuluji." Řekne a já naprosto zmaten odvrátím pohled.
Co to bylo?
Zatřesu hlavou.
,,Jdu na záchod"  řeknu Tomovi a pomalým krokem zamířím na záchody.

Gejmr-
,, Na milion!" Ozve se a můj pohled se stočí na dva kluky přibližně o rok dva mladší, než jsem já.
To nemůže být on. Co by tady pohledával?
Ale byl to on.
Ty oči nikdo jiný nemá.
Pomalu se v nich začnu utápět, dokud se od toho mého neodtrhne.
Snad sis něco řekl.
On je tabu. On není jako ty. On ani neví, kdo jsi. Takže toho nech.
Napomínám se v hlavě, ale o chvíli později stejně mířím na záchody, kam před momentem šel on.
Vejdu dovnitř a všimnu si ho, jak se opírá o umyvadlo se sklopenou hlavou.
Přejdu k umyvadlu, jako že si jdu umýt ruce když tu zničehonic...

Honza-
,,Ty mě znáš?" Zeptám se.
,,No..." Vydechne a vyhýbá se mému pohledu.
,,Stalo se něco?" Zeptám se ho a ruku mu položím na rameno.
Ihned ucítím, jak se jeho tep zrychlil.
Nevím proč, ale i přes to, ruku nesundám.
V jednu chvíli stojíme u umyvadla a ve druhé už jsem nalepený na zdi s rukama přišpendlenýma nad hlavou.
,, Prosím..tohle je jediné místo, kam můžu s klidem chodit. A pro tvé dobro..bych sem radši už nechodil."
Zašeptá, pustí mě a má se k odchodu.
,, Proč?"  Vyleze ze mě.
Stojím zde naprostou překvapen.
Bolestně vydechne.
,,Chceš to vědět, nebo ukázat?"
Nevím..kde se ve mě vzala ta odvaha.
,, Ukázat" Řeknu pevným hlasem.
Proč bych sem jako nesměl chodit?
Rychlou chůzí se ke mě v momentě vrátí, zlehka mě pohladí po tváři a políbí mě.
,,Proto." Zašeptá a bez dalších slov odejde.
Tak snad se vám první kapitola tohoto příběhu líbí.
Brzy čekejte další❤
Lucc ❤