Ahojte, omlouvám se, že tato kapitola nevyšla ráno jak měla, ale trochu jsem zaspala a nemohla jsem najít omluvný list. Šílený.
Enjoy!
Lucc ❤
Honza-
Rozhovor s klukama mi fakt zlepšil náladu a udělal radost.
Jsem za ně moc rád.
****
Ještě v tu noc napadalo hrozně sněhu a tak jsme se s Míšou rozhodli se jít projít.
,,Počkej, jenom si tohle vyfotím." Usměje se na mě, pustí mojí ruku a přesune se blíž.
Prohlížím si okolí, když mi pohled padne na obrovskou hromadu sněhu.
A v ten moment jako kdyby mě osvítil samotný anděl těch nejlepších nápadů na světě.
Naberu si co nejvíc sněhu do dlaní a potichu mířím za Míšou.
,,Míšo?" Zeptám se potichu těsně kousek od něho, zadržujíc smích.
Uklidí si telefon a s úsměvem na tváři se na mě otočí.
,,Cop.." nedořekne a už má celou hrst sněhu všude kam to dosáhlo.
Chvíli naprosto překvapeně stojí, jako kdyby se dostával z šoku, ale poté se jeho rty začnou formulovat v nehezký úšklebek.
,,Macáku.." zavrčí a já se směju jako blázen.
,,Teď by jsi se měl vidět." Směju se dál, ale přestanu ve chvíli, kdy nabere obrovskou hromadu sněhu a rychlou chůzí zamíří ke mě.
,,Notak..já..já to tak nemyslel! Prosím!" Vykřiknu, když si uvědomím, že by mi mohl zničit účes.
A to já nedovolím.
Couvnu o krok, on se přiblíží o dva.
S jiskřičkama v očích se na mě podívá a pak..
,,Míšo! Co? To..toto ne jako!" Vykřiknu když mi plácne sníh přímo na hlavu.
Mezitím co se smíchy skoro valí po zemi do něho strčím a spadne do hromady, která se nachází přímo za ním. V moment, co tam dopadne neváhám a začnu ho zasypávat sněhem, který je všude okolo.
,,Honzo! Nepřej si mě, až se mi dostaneš pod ruku!" Křičí, když ho s nemalým záchvatem smíchu pozoruju, jak se snaží ze sebe sklepat sníh.
Michal-
Tak moc se mi smál. Po celou cestu domů jsem se snažil ze sebe dostat všechen sníh, ale marně. Pod trikem mi zůstaly kusy, které se momentálně rozpouští a musím říci, že to není nic příjemného.
Takhle rozjančeného jsem ho snad ještě nikdy neviděl.
Tak plný energie, úsměv na tváři, jiskřičky v očích a dobrá nálada a radost co z něho sršela.
Teď byl fakt jako malé dítě.
Uchechtnu se.
Přesně do tohohle kluka jsem se zamiloval.
Takže za chvílinku jsem doma, kapitolka napsaná...no já jsem úžasná. Vždycky všechno na čas.
Tak..snad se líbilo.
Lucc ❤
Další kapitolka v 18:00 :)
Nenechala bych vás na jedné kapitole přece'3
ČTEŠ
Catch Me If You Can
FanfictionVždy zmizel. Nevím kdy, nevím kam. Jediné, co vím je, že jsem se zamiloval. Jediné, co znám je jeho hlas a jméno... Nesmí vědět kdo jsem. Kdyby se to dozvěděl, ihned bych potopil vše. A to já nedopustím... Honza Macák alias MenT má tajemství, kter...
