Catch Me If You Can

39. Pozvání

Michal-
Jak mě, tak i Honzu probudí zvonění jeho telefonu, který ho ale soudě podle jeho rozespalého zaskučení nemá v plánu zvednout.
Zasměju se.
,,No tak. Vypadá neodbytně. Co se stane, když to zvedneš?"
,,Aaaaach jooooooo!" Vykřikne a natáhne se pro telefon a následně i zvedne hovor.
Úlevně si odeechnu.
Konečně je ticho.
Padnu zpět do peřin a pomalu upadám do spánku...

Honza-
,,Nazdaaaaar Honzo!" Vykřikne pro mě až moc známá osoba, Marwex.
,,Zdar Marwe, co se děje, že mě budíš?" Zamumlám rozespale a s úsměvem na tváři sleduju Míšu, jak pomalu upadá do spánku.
Co bych za to dal, abych taky mohl v klidu spát.
,, Chtěl jsem tebe a Míšu pozvat na večírek, co se bude konat v Praze, bude tam i Jirka, Gogouš, Slážo a i Kelouše jsem překecal.
Tak se mi pak jenom ozvi, zda by jsi šel taky. Rádi tě všichni uvidíme." Zasměje se a hovor ukončí.
Ještě chvíli držím telefon u ucha a pak ho položím na stolek s myšlenkou momentálně nemyslet na to, jak zareaguje Míša.
Jak rád bych tam šel. Ale mám strach, že on nepůjde.
A bez něho nejdu nikam.
Silvestr je už za 3 dny.

Michal-
V tichosti večeříme a celý den mi Honza přišel nějaký zamlklý.
Vždycky, když se ho zeptám, co mu je tak nic neříká, nebo řekne, že je v pořádku.
Ale tohle mu nezbaštím.
,,Honzo. Co se děje?" Zeptám se ho ve chvíli, co se jen tak zvedl a aniž by mi řekl, se rozhodl jít spát.
,,Nic." Odsekne a já se zhluboka nadechnu.
Klid, hlavně ten klid.
,,Nelži mi prosím. Co ti kdo vůbec chtěl ráno?" Zeptám se a Honza celý ztuhne.
Ušklíbnu se a pomalu se posadím na jeho stranu postele, kde je zahrabaný v peřině.
,,Marw." Řekne jenom a já se na něho nechápavě podívám.
,,Udělal ti něco?"
,,Ne..on..on nás pozval na silvestra na večírek."
,,A v čem je problém?"
Zeptám se stále pln nepochopení, co mu je.
,,Budou tam všichni. Jirka, Gogo..." Skoro zašeptá a mě cvakne.
,,Nejdeme tam. Teda ty můžeš, ale já ne." Řeknu, bez dalších slov se zvednu a zamířím do obýváku.
,, Nemůžu riskovat, že by mě někdo poznal." Řeknu si sám pro sebe a najednou se za mnou ozve.
,,I Kela překecal. Bude tam i Kelo."
Vydechne.

Konec příběhu je blíže, než si myslíme.
Omlouvám se, že včera nic nevyšlo, ale bylo hodně těžké vymyslet nějaký konec, na který bych byla hrdá.
Ale sama bych to nezvládla.
Děkuju ti.❤
Snad se líbilo.
Lucc ❤