,,Do řady"
Rozhlédl jsem se. Kolem mě byla spousta nahatých lidí stejně jako já. Na nic jsem nečekal. Chytnul jsem Lindu a šel jsem do řady. Muž co rozřazoval lidi na strany nevypadal moc mile. Byl urostlý, blonďatý a modrooký. Prostě typický árijec. Levá, pravá. Vycházelo to z jeho úst rázně. Teď byla na řadě Linda.
,,Kolik ti je?"zeptal se
,,17"odpověděla
,,Do leva."
A teď jsem byl první v řadě.
,,19"Ani jsem nečekal na jeho otázku.
,,Do leva."Ten pocit jako by se mi zastavilo srdce. Nepoznali, že jsme dvojčata a navíc
jsme byli s Lindou na stejné straně. Nevím jestli na dobré nebo ne, ale byli jsme spolu. Za chvíli k nám došla i maminka, ale Maxe jsme nikde neviděli. Hledal jsem ho očima, ale nikde nebyl. Ani v řadě. Ani na pravo. Ani u nás. Ale teď i když jsem chtěl nebyl čas ho hledat. Mohli jsme jen doufat, že jsme ho jen přehlédli.
,,Ženy na levo a muži na pravo. Dělejte vy židovský svině!!"řval na nás jeden z dozorců, když viděl, že se skupinka nehýbe. Lidé se dali do pohybu a do chvíle jsem se už jen pohledem mohl rozloučit s Lindou a
mamkou. V matčiných očích byl vidět smutek. To vše se jejím milovaným dětem děje jen proto, že si vzala Žida. Byl jsem smutný. Měl jsem ten pocit, že jednu vidím naposled. Ale moc nechci přivolávat.
ČTEŠ
Kluk s modrým rukávem
Historical Fiction,,Co se mnou bude když už tu nebudeš?" ,,Musíš být silná. Já se vrátím." ,, Polsko už je skoro osvobozeno, je to jen otázka pár měsíců než padne i Německo." 3.9 2017 #65 historický román💘 6.9 2017 #43 💞 8.9 2017 #37 💞💗 9.9 2017 #34 💘💋 10.9 201...
