Vzbudil jsem. Ležel jsem na velkém stole. Vedle mě seděl Max s Eitamem. Dívali se na mě ustaraně, ale já nevěděl proč.
,,Co se stalo?"zeptal jsem se udiveně
Eitam s Maxem se na sebe podívali.
,,Tvoje ruka"
,,Co s ní?" podíval jsem se na ruku, která tam nebyla, byl tam jen krví proteklý obvaz a z oka mi začala téct slza jedna za druhou
,,Je nám to moc líto" řekli jednohlasně naráz mezi tím co se mi zčervenali oči
Najednou se otevřeli dveře a už u mě byla Alicja.
,,Jak se cítíš?"zeptala se mě ustaraně
,,Už to bylo lepší."řekl jsem smutně
,,Museli jsme to udělat, měl jsi tam infekci. Kdyby jsme ti ruku nechali tak by jsi tam do půl roku zemřel."oznámila mi to smutně a já si všiml jak jí po tváři tekla slza.
Byla tak hodná. Mohl jsem tam zůstat. Zapomenout. Ale nešlo to. Musel jsem Annu vidět. Hledat rodinu.
Posadil jsem se na židli a Alicja mi vyměnila obvaz a košili, která měla jen jeden rukáv. Na co je košile s dvěma rukávy, když má člověk jen jednu ubohou ruku. Ta košile byla modrá.
,,Dej si něco k jídlu."ukázala Alicja ke stolu, kde pořád mlčky seděl Eitam s Maxem
,,Nemám hlad, ale děkuju"
,,Spal jsi 3 dny, musíš něco sníst" když jí z pusy vyšla ta věta dost jsem se zarazil
,,3 dny?"
,,Ano 3 dny."
ČTEŠ
Kluk s modrým rukávem
Historical Fiction,,Co se mnou bude když už tu nebudeš?" ,,Musíš být silná. Já se vrátím." ,, Polsko už je skoro osvobozeno, je to jen otázka pár měsíců než padne i Německo." 3.9 2017 #65 historický román💘 6.9 2017 #43 💞 8.9 2017 #37 💞💗 9.9 2017 #34 💘💋 10.9 201...
