Jak za mnou běhala smrt

31 7 0
                                    

Přišla zima a sní velký problém. Nedostatek tepla i na podzim mi byla zima, ale teď když tu je i opravdový sníh je to mnohem těžší. Když je však zima je tu trochu výhoda v práci. Normálně kopu kanály, ale když je sníh tak si i ty nestvůry uvědomují, že se kopat nedá. Byl jsem tedy přidělen do budovy vy které se stříhají vlasy.

Když jsem poprvé měl někoho ostříhat sedla si mi na židli holčička asi tak kolem 5 let . Ptala se mě jestli se mi líbí její copánky s mašličkami na konci. Neodpověděl jsem. Vzal jsem nůžky a jeden cop jsem jí chtěl ustřihnous, ale bylo to těžké. Po chvíli přemlouvání jsem se zmohl a udělal jsem to. Ustřihl jí její dlouhé, krásné, zrzavé vlasy a copánek jí spadl do klína. Když si toho všimla začala brečet. Mě to bylo líto, ale to že její rodina může být už teď mrtvá mi příjde horší než stratit vlasy.

Dny šli pořád pomalu. Den ode dne jsem viděl proměny ve vzhledu vězňů, kteří byli den ode dne hubenější i vězňů, kteří tady byli"noví". I na sobě jsem spozoroval pár změn. Byl jsem velice hubený. Moje svali, které jsem měl před tím než jsme se tu octli už svali nebyli. Už tam nebylo nic jen lost a na ní nalepená kůže. I  Eitam byl o hodně hubenější než před tím.

Za tu dobu co tu jsem jsem se už párkrát cítil, že je to můj poslední den, ale mýlil jsem se.


Kluk s modrým rukávem Kde žijí příběhy. Začni objevovat