Jessie P.O.V.
Sledovala jsem jí svou nejlepší kamarádku, která ležela v posteli a tak klidně spala, aspoň od té doby co vedle ní byl Jacob. Dokázal se o ní postarat,občas to vypadalo jakoby jí vážně měl hodně rád. Teď si potřebovala odpočinou a hlavně od toho co provedla.
„Zdravím Jessie, my se ještě neznáme. Docela bych to rád napravil – B.“ Když jsem se podívala na mobil, dostala jsem textovku nejspíš od něj? Netuším,ale jak se ke mně dopátral. Možná přes Hayley. Tohle bych Hayley nejspíš říkat neměla, mohla bych jí dostat z problému,aby jí konečně dal pokoj. Možná by tohle bylo jedno z mnoha dalších řešení a zjistit, co se tomu blbečkovi honí hlavou? Nejradši bych mu natahla, ale to asi Hayley taky, jenom v tuhle chvíli nemá sílu se mu postavit a někdo to bude muset udělat za ní, což budu rozhodně já! Byla jsem pevně rozhodnutá.
„Kde se sejdeme?“ Bylo dobré mít jeho číslo, dalo se to celkem využít, aspoň jsem ho mohla dostat ven a zjistit o něm něco.Což by nebylo šatné.
„Za hodinku na mostě, víš kde.“ Nechápala jsem jak věděl, že budu vědět který místo myslel,ale já to věděla. Naše partička se totiž scházela na jednom určitým místě. Letmo jsem se podívala na spícího Jacoba a vedle na spíci Hayley. Pousmála jsem se, když večer prokřičela tak se pomalu nevyspali. Vyrazila jsem potichu z pokoje a zavřela za sebou dveře a zmizela ven.
Hodlala jsem být na mostě o malou chvilinku dřív,než tam Ben měl dorazit. Když jsem konečně dorazila, opřela jsem se o most a sledovala procházející lidi a matně přemýšlela nad tím, jak vypadá. Já jsem byla asi jedna z mála, který nevěděli, jak ve skutečnosti vypadá. Ale co už jsem mohla dělat? Vlastně nic.
„Zdravím Jessie, být tebou se neotáčím.“ Stál těsně za mnou cítila jsem ho. Pomalu mi položil ruku na rameno.
„Je to pro tvoje dobro, lásko.“ Zašklebila jsem se a zustala stát na místě, měla jsem z něj takový zvláštní respekt, že jsem se nehnula.
„Proč ses chtěl sejít.?“
„Chtěla jsi to ty nikoliv já,ale když už. Věděl jsem, že tvůj nosík je nenechavý a ráda ho strkáš do věcí do kterých ti nic není.“
„Tobě asi nestačilo, že ti Jacob natrhnul zadek co.?“
„Víš, tvoje kamarádka za tohle bude trpět a ty mi k tomu pomůžeš, little blondie.“ Zašeptal mi do ucha. Jeho hlas zněl tak ledově. Až mi po těle přejel ledový mráz.
„Já, že ti pomůžu,aby moje nejlepší kamarádka trpěla?Nikdy! S tí nepočítej.“
„No jak myslíš, ale co když tvůj kamarád Jacob příjde o něco, co by rád měl ještě dlouho.“ Nechápala jsem naco tím naráží.
„Dotkneš se někoho z nich a vykastruju tě, rozumněl jsi?!“ V tuhe chvíli jsem zněla jako Hayley, ta by to nejspíš udělala. Ale byla z ní ublížená troska.
„No tak, hra je hra a Hayley se mi dostala pod ruku první, kdyby nechránila ostatní, mohla jsi to být ty Jessie a nebo Barbara, chudinka malá.“
„Tak koho ochráníš teďka? Hayley nebo svého milovaného přítele Jacoba? Vyber si.“
„To to nemůžeš!“ Nemohla jsem mezi nima volit ikdyž Jacob pro mě by hodně důležitý a měla jsem k němu určitý vztah.
„Vyber si ikdyž jsem si jistý, že tvou odpověď znám. Takže?“
„Tak to potom víš.“ Sklopila jsem oči dolu, dala jsem mu přednost před ní a strašně mě to mrzelo.
„Stačí, když mě budeš informovat o jejich krocích prozatím, ještě se uvidíme, lásko.“ Zustala jsem stát na místě jako solný sloup ještě pár minut potom, co odešel.
