Dneska byl den, kdy jsem měla s holkama trávit čas,aleJessie byla poslední dobou dost odtažitáa vyhýbala se mi. Nevím, jestli to bylo něčím co jsem provedla nebo jen tak bezdůvodně. Vůbec se neúčastnila naších akcí.
„Chybí mi Jess, co je to s ní?“ Stály jsme u skříně a prohlíželi si všechny naše kusy oblečení a různě jsme si je zkoušeli. Vyzkoušela jsem si své staré červené šaty,ale necitila jsem se v nich.
„Poslední dobou? Ta je tak praštěná, že to není možný..“
„Řekla bych, že je posedlá nějakým borcem.“ Ozvala se Lucy, ušklíbnula jsem se.
„Kdyby byla posedlá borcem, věděla bych to. Zapomínate na to,že jsem s ní nejlepší kmoška, nebo aspoň byla.“ Hodila jsem šaty po Lucy, protože mě tímhle dost štvala. Možná jsem nebyla zvyklá na to, že nejsem středem pozornosti.
Protože jsem si toho zažia dost a za takovou malou chvilku. Nebyla jsem na to zvyklá,
„Červený vlasy jsem měla dlouho.“ Změnila sem radši téma, nebo bych se musela rozčilovat,což jsem nechtěla.
„Tak tě obarvíme.. Hnědá nebo černá?“
„Nechci být sněhurka.“ Zavrtěla jsem hlavou
„Od vás si to nenechám.“ Zacukala jsem koutky rtu.
„Bude to rychlejší, Hay.“
„Změna ve velkém.“
„Tak, tak dobře.“ Nechala jse se přesvědčit ikdyž jsem měla obavu z toho, jak by mi mohla ta barva chytit. Dávno jsem měla koupených pár odstínu, ale nechala jsem to holky udělat.
„Mohla by jste jedna zkusit promluvit s Jessie?“Zase jsem se vrátila k tématu, chyběla mi. Potřebovala jsem jí, bez ní jse nemohla dát ránu.
