Omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala, ale nebyl čas:)
Hayley P.O.V.
Už jsem toho měla dost, Ben, James nebo jak se ten idiot jmenoval. Do toho se zamotala Jessie, už to bylo nad moje síly lidského chápání. Seděla jsem na lavičce před domem a sledovala ten zvláštní klid. Doufala jsem že se nic už tak strašnýho nestane. Po chvíli jsem si všimla, že si James nenápadně přisednul, rychle jsem vstala. Prudce mě chytil za loket a dost pevně, že mi v něm něco zapraskalo. Vypískla jsem a sedla jsem si zpátky.
"Být tebou, bych to nedělal" Zašklebila jsem se a nechtěla jsem se ptát, proč. Protože on by mi nic neřekl, aspoň to tak bylo vždycky. Letmo jsem se rozhlédla kolem a vymýšlela způsob jak utéct. "Mám takový pocit, že ty se nikdy ze svých chyb nepoučíš." Znělo to dost sakasticky, arogantně a buhví jak ještě. Nějak do detailu jsem ho neřešila, vlastně jsem nechtěla řešit nic. Chtěla jsem se těch idiotu zbavit, to že jsem se do toho všeho zapletla bylo už na mě moc. Nadechla jsem se. "Jo v tom máš očividně pravdu." Ušklíbla jsem se.
James P.O.V.
Sledoval jsem jí celou dobu, co seděla venku, co se někde toulala. Netušil jsem proč zrovna ona vyvolala takovou pozornost Bena, byla to typická průměrná holka a ani za to nestála. Chápal jsem, že měl občas jiné způsoby než bylo vhodné. Vždycky si vybíral jiné typy, než byla Hayley. Ani mě moc nezajímalo, co se s ní stane. Působila dost povýšeně a všechno se to točilo kolem ní. Nenápadně jsem si k ní přisednul, ona chtěla utéct. Bylo to víc než jasné, rychle jsem jí popadl za loket tak silně, že jsem slyšel jemné zapraskání v jejích kostech, pousmál jsem se a ona byla nucená dopadnout zpátky na lavičku. "Být tebou bych to nedělal." Dodal jsem tomu trochu ďábelskýho podtónu. "Mám takový pocit, že se ze svých chyb nepoučíš." Pořád dělala ty samé a stejné chyby. Ale překvapilo mě, že semnou souhlasila. Začínala být více tajemnější, vubec se nesvěřovala a kromě toho skoro vubec nechtěla semnou komunikovat. Potřeboval jsem z ní dostat informace, čím je tak důležitá. Ale když semnou nechtěla mluvit, co jsem mohl dělat. Možná kdybych jí zatlačil ke zdi, tak by něco řekla. "Měla by si mi začít odpovídat." Naklonil jsem se k ní trochu blíž, otočila svůj pohled ke mě, jenom se ušklíbla a nehodlala se namáhat. Zamračil jsem se, sáhnul po jejím loktu a pořádně jí stiskl. "Au." Sykla a pokusila se vytrhnout, stisk jsem zpevnil a věděl jsem jak moc jí to bolí,ale bylo mi to jedno. Za každou cenu z ní ty odpovědi dostat prostě musím ikdybych jí zlomil ruku. "Stále mě hodláš ignorovat?!" Zvýšil jsem trochu hlas. "Páni, tady je někdo chytrý." Pousmála se, byl jsem si jistý o co se snažila. "Věř mi, že mě naštvat nechceš, bolelo by tě to." Pobaveně se zasmála, snažila se být vůči mě arogantní nebo nepřijemná? Nechápal jsem to, oddkdy se postavila na vlastní nohy? Vždycky se jí někdo zastával,ale teď tohle zastávala sama? No tím lépe.
"Myslim že to zkoušet nebudeš, nevíš co by se mohlo stát." To už jsem jí měl plný zuby, prudce jsem se zvedl a jí vytáhl na nohy, nechápavě se na mě podívala.
"Já jsem ti to říkal." Pevně jsem chytil za loket a odtáhnul kousek od domu do postranní uličky, kde jsem jí přirazil na zeď. Zablokoval jsem jí možný útěk a pro změnu jsem jí pevně zachytil zápěstí.
"Špatná volba, Hayley já jsem tě varoval." Zavrčel jsem.
"Nemůžeš mi ublížit, sám si to řekl." Jistě, neměl jsem jí ubližovat, aspoň jsme tak s Benem byli dohodnutý, měl jsem na ní jen dohlížet a zjišťovat kde se co šustne. Ale byl jsem tolik naštvaný, že jsem myslel, že jí snad uškrtím.
"Seš drzá, měla by sis dávat pozor na ten jazyk, tobě to všechno nestačilo." Odstoupil jsem od ní a prudce jí shodil na zem.
"Nikdy mi to nestačilo." Snažila se být dost drsná,ale moc to nefungovalo. Uvažoval jsem nad tím, že bych si s Benem mohl promluvit o tom, že bych jí přizabil. Tahle holka byla tak moc otravná. Nechal jsem jí ležet na zemi a nevšímal si jí, jazyk měla dost ostrý. Po chvíli mě začínali nápad zvracené způsoby jak jí umlčet, tyhle způsoby byli vhodné Bena. Zavrtěl jsem hlavou a radši odešel pryč. Jinak bych jí na místě musel nejspíš zabít. Rovnou jsem si to namířil za Benem, dlouho se mi už neozval. Musel jsem zjistit, jestli má nějáke další plány.
Když jsem dorazil na místo, málem jsem se zasekl, když jsem zahlédl tu malou blonďatou holku. Jessie, hned mi došlo její jméno.
"Ale,Ale ty jsi na naší straně?" PObaveně jsem se uchechtl, čekal jsem kohokoliv ale zrovna jí? No to vážně ne.
"Jenom si chrání svého kamaráda." Ozvalo se zezadu, bylo mi to jasný. Ben se před ní asi schovaval, nejspíš nechtěl aby ho viděla. Prošel jsem kolem ní a šel za ním.
"Nebudu se ptát, co vy dva jste tady dělali." Zašklebil jsem se.
"Hele tak to si zase nemysli." prohlásil Ben, sednul jsem si na gauč a očima vyhledával ve tmě, kde je.
"Mám ty tvý červenovlásky uplně plný zuby, nejradši bych jí zabil na místě."
"Ale snad se něco nestalo" Zdálo se, jakoby ho to pobavilo.
" Ne to zase ne, jen nechce komunikovat, nemohl jsem z ní vypačit kloudný slovo a potom je přidrzlá a nebudeš tomu věřit dokonce se postavila na svoje nohy." Letmo jsem se podíval na Jessie a zamračil jsem se.
"A mimochodem jí bych nevěřil být na tvým místě." Musela nejspíš vědět všechno a mohla to kdykoliv naprášit Hayley nebo někomu dalšímu.
"Pojistil jsem si, aby to nikomu nevyžvanila. Myslím, že by nechtěla ztratit svýho nejlepšího přítele." Trochu jsem zacukal koutky a potom jsem se pousmál. Ben dostal vždycky, to co chtěl. Takže jsem se tomu nedivil.
"No když myslíš, že jí tohle vydrží a nevybere si zase Hayley."
"Věř mi, že nevybere." Prokecali jsme společně snad hodinu, ale co se týkalo Jessie, já jsem jí prostě nevěřil, po chvíli jsem se odebral domů.
