Kapitola 6.

812 90 4
                                    

30.června 1993
Bradavice
Velká síň

Právě sedím ve Velké síni a přemýšlím.

V den kdy jsem ti psala poslední dopis,jsem se s obtížemi vydala na ošetřovnu,ale cestou jsem potkala baziliška.


Asi bych zemřela,kdyby přede mě nevletěl na poslední chvíli Krvavý baron.


Brzy mu musím jít poděkovat.

Baziliška jsem tudíž viděla skrz něj a tak jsem jen zkameněla.


Někteří,kdo zkameněli také,tvrdili,že si nic nepamatují,a že nic necítili a nevnímali.


Já cítila,vnímala a viděla,jen jsem se nemohla pohnout,nebo nějak jinak naznačit,že ostatní slyším.


Během doby,kdy jsem byla na ošetřovně,tam přivezli i Hermionu,taktéž zkamenělou.


Dívala jsem se jak se o ní její přátelé bojí, starají.
Mě si nikdo nevšiml.


Nevím jak,ale z oka mi ňákým způsobem vyklouzla slza.


Byla jsem tam už dva týdny,když se jí to stalo.


Ale ty jsi nepřišel.
Ani potom jsi nepřišel,nebyl jsi navštívit svou sestru,jedinou rodinu...


Nevzpomněl sis...zase...


A tak mě po necelých dvou měsících probrali,má předešlá zranění byla uzdravená,nikdo nic neřešil,a tak jsem se prostě sebrala a šla do Velké síně,kde teď sedím.


Koukám na tebe.Sedíš u stolu a bavíš se s přáteli.


Ale co to?


Co to děláš?


Vstáváš a jdeš směrem ke...ke mně?


,,El dlouho jsem tě neviděl,kde jsi byla?"


Mohla jsem ti říct pravdu,třeba by jsi o mě projevil větší zájem,třeba bych si tě mohla víc užít.


Ale neudělala jsem to.


,,Jsem v pohodě Neville,jen jsem byla často někde zalezlá a knihou..."


Usmála jsem se jak nejvěrohodněji to šlo.


S mou odpovědí jsi byl očividně spokojený,protože si mě jen rychle obejmul a šel zpět.


V tu chvíli mi došlo,proč se mnou trávíš tak málo času.


Ty ses za mě styděl, bráško.


A to,tahle skutečnost,ta mě dostala do kolen.


Žádná kletba se tomuhle pocitu nevyrovnala.


Zklamala jsem tě,ale ty jsi mě zklamal víc, bráško...

.........

,,Prosím,odpusť mi to ty...
Jsem hajzl,odporný hnusák,co si nikdy nezasloužil to,co jsi mi dávala.
A já si toho vůbec nevážil, odpusť..."

Slzy dopadající na pergamen jasně dokazují mužovu lítost,nyní je však na lítost příliš pozdě.

..........







Neville,bráško ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat