"Nemůžeš se chovat pořád jako malé díte Wendy! je ti už 15 let !" křičela na mě mamka.
"Maminka má pravdu! Už za 3 roky budeš dospělá !" začala už i babička.
"Ale já nechci vyrůst!" vykřiknu na ně a běžím po schodech do druhého patra a zamknu se ve svém pokoji.
"Ihned se vrat Wendy!" zakřičela na mě ještě mamka ze zdola.
Začala jsem brečet a plácla sebou na postel a zachumlala se do peřin. Proč musím vyrůst? Chci být pořád dítě.
Najednou se otevřelo samo od sebe okno a sfoukli se všechny svíčky a světla se zhasli. Rychle jsem si sedla a začala se rozhlížet co se děje.
Do mého pokoje vletěl stín, průhledný černý stín chlapce, kterému svítili jen oči.
Lekla jsem se a přitiskla se na postel. "K-kdo jsi?"
"Jsem stín jednoho chlapce. Jsem tu protože nechceš vyrůst, polet semnou do země nezemě, tam už nebudeš mít žádné problémy, jsou tam kouzla a nikdy nevyrosteš" řekl tak divným hlasem, byl dábelský. Opravdu už nikdy nevyrostu ? Mohu mu věřit?
Podal mi ruku a já jí váhavě přijala. Vylétli jsme z mého pokoje a já byla ohromená tím že letíme, a opravdu jsem opustila mé rodiče ? není to jen sen ze kterého se zachvilku probudím? doufám že ne.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
