The Reason Why... [Ereri FF] POZASTAVENO

4.

,,Levi, to není tak, jak to teď asi vypadá." pronesl jsem nervózně.
,,Aha." hlesl Levi s nezájmem a přešel pár kroky ke mně. Sehnul se pro bič, který jsem upustil a pečlivě si ho prohlédl. Silně s ním švihl a já při tom zvuku téměř oněměl strachy. Když jsem s Levim začal chodit, občas se u něj projevovaly lehce sadistické sklony.
,,Docela kvalitní." řekl uznale.
,,Kde jsi to vzal?" dodal pak a pohledem sjel na mě.
,,P-Půjčil." snažil jsem se mluvit vyrovnaně.
,,Od koho?" zeptal se zvědavě.
,,Od Hanji." hlesl jsem.
,,A proč?" udělal ke mně ještě jeden krok a já si sedl na postel upřeně hledíc Levimu do očí. Jednou nohou se opřel o hranu postele těsně vedle mě a naklonil se nade mě. I přestože v intimních záležitostech jsem ten nahoře já, ve vztahu jako takovém je Levi rozhodně ten dominantnější. I teď, když se nade mě takto sklání s vážným pohledem ve tváři a bičem v ruce, z něj jde dost strach. Nahlas jsem polkl. Levi si toho všiml a zvědavě mě probodl pohledem.
,,Chtěl jsem trošku oživit náš vztah." řekl jsem polohlasem.
,,Máš pocit, že náš vztah je snad nezáživný a stereotypní, že potřebuje okořenit tímto způsobem?" zeptal se s vážnou tváří a ukázal bič ve své ruce. Mám pocit, že jsem Leviho dnes nezachytil zrovna v dobré náladě. Měl jsem se na to vykašlat.
,,Hm?" zazněl Leviho hlas, když jsem chvíli neodpovídal.
,,T-To ne. Jen...náš milostný život je teď na bodu mrazu, řekl bych." zašeptal jsem. Levi silně stiskl čelisti k sobě a zaskřípal zubama, jak to dělá, když je hodně naštvaný.
,,Konkrétně?" přivřel oči.
,,Celkově. Kdy jsme se třeba naposledy líbali? Jenom líbali. Nebo jen tak se objali." řekl jsem mu, jak jsem to cítil.
,,Tím chceš ve zkratce říct, že už jsem tě přestal bavit, je to tak?" zavrčel a mě se sevřelo hrdlo.
,,To jsem tím přece vůbec nechtěl říct, Levi." snažil jsem se ho uklidnit.
,,Možná by sis chtěl najít někoho, kdo s tebou bude chtít spát každý den." zvýšil trochu hlas. To mě dopálilo.
,,Levi! Kdybych si chtěl najít někoho jiného, tak tu nešaškuju v tomhle postroji tady před tebou." uvedl jsem to na pravou míru a rukou ukázal na svoje těsné latexové kalhoty. Podíval se na mě a trochu se zamyslel. Natáhl jsem ruku a chtěl ho pohladil po tváři.
,,Nesahej na mě." prudce mi odstrčil mou ruku od svého obličeje.
,,Levi." zašeptal jsem překvapeně.
,,Budu spát v obýváku." řekl, vzal si svou peřinu a polštář z postele a odešel z ložnice. Nevěřícně jsem hleděl do prázdného pokoje. Zklamaně jsem si povzdychl, prsty si promnul spánky a poté hřbetem ruky otřel první slzy, které se tlačily ven.

Zajímaly by mě Vaše názory na příběh 😊😊 líbí se Vám (alespoň tedy zatím)?😊