Ráno křičeli malé děti za oknem hnědovlasé dívky jménem Natali..
Probudila se a prohrábla si své rozcuchané vlasy.
Upravila si je.. Odešla do koupelny, v zápětí na ní zařvala macecha..
,,pojď se najíst" protočila očima a šla se najíst.
*POHLED NATALI*
,,díky, za rohlík" řekla jsem smutným hlasem a odešla jsem do svého pokoje co jsem sdílela se svým bratrem.
,,už mě to tady nebaví.." vzala jsem si své věci a hodila jsem je na postel.
Nenápadně jsem přišla do kuchyně kde nikdo nebyl.. Nikdo nebyl ani doma.. Koukla jsem se do skříňky kde která se pomalu už rozpadala.
Vzala jsem pět rohlíků a šla do pokoje.. Vedle mé postele byl pytel do kterého jsem si dala své věci.
Zahlédla polootevřené okno který jsem podlezla a vydala sem se ven.
Cestou mě někdo zatáhnul do tmavé uličky.. ,,Erio?!" vykřikla jsem vystrašeně. ,,co to děláš?!" zašeptala Eria a nechápavě na mě koukala ,,odcházím do shiganshiny" řeknu jí do očí.. ,,beze mě?! Jdu s tebou!" vykřikne a já věděla že jí už nepřemluvím.
,,Jak se tam chceš sakra dostat?" vzpomene si Eria a stoupne si přede mě. ,,uvidíš"
Když jsme se dostali k bráně která byla uzavřená..
V tu chvíli přijela Průzkumná Legie do Trostu a brány se otevřeli. Proklouzli jsme jen tak tak..
Dostali jsme se do vnitrozemí.
Trvalo nám to dlouho ale dostali jsme se do shiganshiny..
ČTEŠ
Ukaž mi to. (SnK)
FanfictionMalá holka, nepochází zrovna z nejlepší rodiny. Kvůli zahynutí své matky která se o ni starala sama. Převzali si jí do péče Bodthovi. Její nevlastní bratr Marco Bodt jí měl velice rád jako vlastní sestru.. Byla hodná, milá. Ale své nevlastní rodiče...
