Nic mi do toho není

PÁTÁ: Osloví ji.

Nikdy jsem zrovna nebyla typ na přespávačky. Hlavně ne ty v pyžámcích s lakami na nehty, natáčkami na vlasy, časopisy a drbáním. Hlavně od té chvíle kdy jsem se probudila s vlasy slepenými modrým lakem a popcornem, takže jsem si je musela ostříhat.

Původně jsem plánovala na tu povinnou pitomou přespávačku ve škole ani nejít, protože by si toho stejně nikdo nevšiml, bohužel mi v mém plánu zabránil můj náhlý vzrůst popularity a konfrontace s panem Champlinem. Takže kdybych se tam neobjevila, tak bych asi měla vážný problém. Proč jsou vůbec takovýhle kraviny povinný? Celý to je totální blbost. Nejhorší na tom je, že Aaron se z toho vyvlíkl, protože má zítra důležitý zápas či co. Idiot jeden, mě nechal napospas Jackie a Alexe, které mají pod polštářem určitě schované nůžky.

Zhluboka se nadechnu a vejdu do třídy, ve které máme spát, s náručím naplněným polštářem a dekou. Všichni už jsou převlečení do věcí na spaní a zaujatě ve tmě pozorují film který je promítaný na bílou stěnu. Celá škola je zhasnutá a lidé jsou rozdělený do tříd podle ročníků. Projdu kolem nějakého muchlujícího se páru a kluka s laptopem v klíně až úplně dozadu, abych se mohla pohodlně opřít o stěnu.

Po chvíli zjistím, že se koukáme na horor a začnu odhadovat předvídatelný děj a počítat chyby.

Když vrah asi potřetí za deset minut podřízne nějakou polonahou holku a třída vyjekne, nedokážu se udržet a začnu se smát tomu jak nepřírozené z ní stříká krev. Pár lidí se na mě nechápavě otočí, ale já nemůžu přestat, takže si zacpu rukou pusu.

“Krásný film co?” uslyším ze tmy vedle mě pobavený hlas.

“Hrozně… inspirující.” uchechtnu se.

“Kdyby to natočili víc zprava, vypadalo by to doopravdověji.” vynoří se z kouta místnosti klučičí obličej orámovaný světle hnědýma vlasama.

“Ty jseš jako nějakej specialista na filmy?” zvednu na něj obočí, ikdyž nevím, jestli je to v té tmě vidět.

“Trochu točím filmy.” usměje se a mě dojde, že netuším, kdo to je, ale jelikož je v téhle třídě, asi je z našeho ročníku.

“Jsem Chris kdyžtak. Vím, že mě neznáš.” napřáhne ruku.

“Já jsem Skye.” potřesu s ní, “Jaktože víš, že tě neznám?”

“Nejsem z vaší třídy.” odpoví s úsměvem.

“Tak co tady děláš?” optám se s podezíravým vyrazem.

“Jsem jeho syn.” ukáže dopředu, kde pan Champlin sedí v křesle a popíjí kafe.

“Ty jseš syn Champlina? Tak to tě asi nesnáším, nic proti.” Chris se zasměje.

“Přesně takováhle reakce je celkem častá.”

“Hej vy, co kdybyste zmlkli!” otočí se na nás světlovlasá holka před náma, ale hned jak uvidí koho okřikuje, zablýskne se ji v očích.

“Hleď si svýho Jackie.” protočím oči a založím si ruce na prsou.

Jackie šťouchne do holky vedle ní. “Hele Alexo, myslím, že tady naše drahá Skye právě řekla, že už se nemůže dočkat svého novýho účesu.” Obě se začnou chichotat.

“Naserte si.” protočím oči a vyskočím na nohy. Když vycházím ze třídy, ohlédnu se a uvidím, jak se Jackie lepí na Chrise. Bože, ta holka neumí nechat nohy u sebe.

Ještě než stihnu otočit hlavu a zase se dívat kam jdu, narazím do něčeho tvrdého a najednou pocítím pálení na hrudi, břichu a stehnách.

“Au! To si za mě musíš dělat srandu?!” dám si rychle od těla polité tričko.

“Panebože Skye, je mi to moc líto!” Vzhlédnu do krásných modrých očí.

“Lítost to moc nespraví, bylo to moje nejoblíbenější tričko!” zasměju se a ukážu na svoje mokré oblečení.

Johny se zasměje v úlevě, že se ho nechystám praštit a položí prázdný hrneček na zem.

“Nedivím se, že ho máš ráda, vždyť je na něm panda!” ušklíbne se a přejede mě odhlavy až k patě. Trochu se začervenám, když mi dojde že se mi moje velké triko a šortky lepí na kůži a taky že mi prosvítá černá podprsenka.

“No aspoň budu mít výmluvu jít domů.” zatřesu se, protože se do mě kvůli té louži na mém těle dá zima.

“Ne, musíš tu zůstat!” zaprotestuje s úsměvem. “Počkej.” začne si rozepínat kostkovanou košili.

“Hele to je v pohodě, nemůžeš tu přeci chodit polonahý.” ohradím se.

“To je dobrý, mám ve skříňce náhradní triko.” mrkne na mě a podá mi ji. Bohužel musím uznat, že jeho tělo bylo vážně hezké na pohled, pokud to nebudeme přehánět. Vzala jsem si od něj košili a snažila se nezírat a neslintat.

Rozhlédla jsem se po temné chodbě a když jsem se ujistila, že nikdo neočumuje kolem, tak jsem se k němu otočila zády a přetáhla si mokré triko přes hlavu a shodila stejně promočené šortky. Díkybohu jsem si dneska vzala to hezké černé prádlo, protože ta košile mi sahala sotva do půlky stehen.

Začala jsem si zapínat knoflíček po knoflíčku, byla jsem ale tak roztřesená, že mi každý knoflík trval tak půl minuty.

“Počkej pomůžu ti.” zasmál se Johny a otočil mě k sobě.

“Díky.” zašeptala jsem a sledovala ho, jak mě opět proskenoval od hlavy až k patě.

Byl tak blízko, že jsem cítila jak z jeho těla sálá teplo. Z jeho polonahého těla, nutno podotknout.

Zadrhával se mi dech v krku, zatímco pečlivě zapínal knoflíček po knoflíčku.

“Třeseš se.” konstatoval s úsměvem a přejel mi palcem po husí kůži u krku.

“No taky jsi mě před chvílí opařil, pokud si vzpomínám.” zasměju se chabě a naše pohledy se setkají.

“Johny, kde je můj čaj?!” přeruší naši chvilku nějaký pištivý hlas a já od něj uskočím.

“Myslím… že půjdu.” vyhrknu a popadnu morkou hromádku za země.

“Skye ale…” začne. “Johny!” dožaduje se pozornosti Lindsay Donnellová, pokud jsem ji ve tmě dobře poznala.

Naposledy po něm hodím omluvný pohled a vidím jak si povzdechne.

Když nacpu své mokré oblečení do své skříňky a zaklapnu ji, opřu se o chladný povrch čelem a v duchu si vynadám. Fakticky Skye?! Johny White, jako vážně?! Dej si facku sakra!

Podívám se na své nohy obuté v černých converskách a zamuchlám se do jeho košile. Hezky voní.

Skye potřebuješ na čerstvý vzduch. Potřebuješ si srovnat své myšlenky a priority.

A tak se vydám na moje nejoblíbenější si místo a sednu si do tureckého sedu na ztrouchnivělou lavičku pod javorem. Pozoruju noční oblohu a třesu se zimou, tyjo, teďka bych si fakt dala hrnek horký čokolády.

“Kohopak tu máme.” uslyším známý hlas a vzhlédnu od svých zamotaných myšlenek.

Hello there you beautifull people! :)

kapitolka je zde ^_^

voteujte,voteujte,komentujte,komentujte!

love oh love, Liz <3