EPILOG

2K 214 21
                                    

Stalo vám někdy, že jste se probudili a říkali si: “Jakto, že jsem naživu?” No mě osobně se to stalo už třikrát a já se rozhodla to už nikdy neopakovat.

Už nikdy nevidět ubrečené tváře mých rodičů a přátel, naklánějících se nad mým pohmožděným tělem. Už nikdy neslyšet ty úlevné vzdechy.

Odešla jsem.

Jakmile mě pustili domů z nemocnice, sbalila jsem si věci a vypadla.

Nechala jsem to zasraný město za sebou společně s lidmi jejichž život jsem převrátila vzhůru nohama. Nechala jsem za sebou zcvoklého ex-přítele s prostřelenou rukou. Nechala jsem za sebou kluka do kterého jsem zamilovaná, který je ale zavázán jiné dívce. Nechala jsem za sebou rodiče, které se mě zajímali jenom když jsem byla na pokraji smrti.

Všechny ty sračky, jímž jsem říkala život, jsou pryč. Mířím vstříc novému životu, novým sklamáním, nové smrti.

Jediné, co mě teď zajímá, jsou podrážky ošoupaných conversek, které dopadají na rozprýskanou vozovku opuštěné dálnice. Jediné, co v tuhle chvíli vnímám, je moje oprané triko propocené na zádech pod starým batohem. Jediné co teď slyším je můj zrachlený dech v suchém vzduchu.

Popostrčím si brýle na zpoceném nose a zastíním si oči abych lépe viděla do dáli. Napřáhnu ruku do silnice ve snaze stopnout si blížící se auto. A opravdu začne zpomalovat. Řidič se na mě usměje přes otevřené okénko. Vypadá tak na dvacet a v ruce drží plechovku koly.

“Where are you headin’ to, foxie?” he asks me with a small smirk on his face.

“To paradise.” I answer simply.

Because that’s what my life is now - simple.

Konec je tady!

Děkuju všem za čtení a komentování!

Děkuju za vaši podporu a posílám vám všem tisíce pusinek!

Doufám, že se mnou protrpíte ještě pár dalších příběhů, nových postav, dobrodružství a sklamaní!

Enjoy your life, Liz <3

new stories here -->

Till The End (CZ)

Right Through Me (CZ)

Nic mi do toho neníKde žijí příběhy. Začni objevovat