Impossible

Zrada...

Tak tady je další část, snad se bude líbit :)) a Vote a komentáře nikdy neurazí ;) :P

"Zlatíčko, pojď sem ke mně." řekl s nadšením v hlase a s jiskřičkami v očích. Po našem půl ročním vztahu jsem mu konečně kývla na to, že se s ním vyspím. Dřív jsem ho asi pětkrát odmítla, jelikož jsem se bála, ale teď už si jsem jistá. Chci to. "Už jdu lásko." odpověděla jsem a vydala jsem se pomalu směrem k posteli.

Ano, přesně tak. Tohle je moje první opravdová láska. Všechno před ním byli jen úlety- občas nějaká ta pusa, držení za ručičky a jednou za čas obyčejné vykousnutí. Nic extra. Ale tohle je jiné. Začátek našeho vztahu byl v celku rychlý, jelikož jsme se poznali na školním zájezdu. Netrvalo dlouho a byli jsme spolu. Když ho vidím, tak i po půl roce mi začne tolik bušit srdce, že mám pocit, že mi vyskočí z hrudi. Motýlci v břiše jsou všudypřítomní. Prostě ho miluji a celý ten půl rok s ním byl to nejkrásnější v mém životě.

Jmenuje se José, je o dva roky starší. Má hnědé vlasy na krátko ostříhané a krásné, hluboké hnědé oči. Není to ten typ, do kterého by se holka zakoukala na první pohled a to je pro mě jenom dobře… Protože díky tomu je jenom můj. A teď sedí u mě na posteli a já jsem připravená jít do toho. Poprvé.

Přijdu až k posteli a opřu se o ní koleny. Musí se mu nechat, že má pěkný pokoj. Bydlí v něm sice se sestrou ale ta teď samozřejmě není doma. Hlavní je, že má velkou postel, na které se dá dělat hodně moc věcí.

Chytne mě za pas a strhne k sobě na postel. Sedím mu na klíně. Nahne se ke mně, zářivě se usměje a přitiskne své rty na mé. Nikdy se tohohle pocitu nenabažím dostatečně. Vjede mi rukou do vlasů a druhou mě stále drží kolem pasu a já udělám to samé. Začne mě velmi vášnivě líbat.

Polibkama začne postupovat níž… Na mou čelist, krk a postupně až na rameno. Je to slastný pocit a tak si hlavu opřu o něj. Jenže v tom vidím něco divného. Na bílém tričku má růžovou skvrnu, jako od lesku na rty. Pořádně si jí prohlížím, abych mu kdyžtak neudělala scénu zbytečně. Ano, tenhle lesk znám. Je její!

„Můžeš mi sakra vysvětlit, co to je?!“ vyjedu na něj a stoupnu si. Nechápavě na mě zírá.

„Co co je?“ zeptá se, opravdu je překvapený.

„Máš na triku skvrnu od lesku na rty! Vážně si tohle udělal? Opravdu?“ rozkřičela jsem se a po tvářích mi začali stékat slzy, které nešli zastavit.

„Anett, prosím, vyslechni mě! Není to tak jak si myslíš!“ řekne, ale v jeho očích nevidím žádnou provinilost. Vidím tam jen lži. Právě teď si ve svém mozečku vymýšlí, co mi nakecá, abych byla zticha.

„A jak to teda je? Normálně si s ní spal!“vyjedu na něj a další proud slz se dere na povrch.

„S Kate jsem nikdy nespal! Nikdy s nikým! Tohle bylo… jen chvilkové poblouznění, prosím, věř mi.“ Koukl se na mě těma svýma krásnýma očima a já v nich viděla slzy. Bylo mi ho líto, nevěděla jsem, co dělat.

„Proč zrovna Kate?“ zeptala jsem se. V mém hlase bylo slyšet, jak moc mi to ubližuje.

„Já za to nemůžu, to ona po mně vyjela. Omlouvám se.“ Řekl a po tváři se mu rozkutálela slza. Opravdu jsem teď netušila, co dělat. Musela jsem odejít. Potřebovala jsem si to všechno uspořádat a vzpamatovat se.

„J- já teď půjdu, musím si to promyslet.“ S brekem jsem odešla, jediné co jsem ještě zaslechla bylo, jak na mě křičí- „Miluji tě.“

Vzpamatovala jsem se. Stále jsem seděla na lavičce, vedle mě ten krásný kluk. Najednou jsem začala brečet, slíbila jsem si, že už nebudu, ale nešlo to zastavit. Slzy se mi kutálely po tvářích a já cítila jen beznaděj. Je to už měsíc a on mi tak strašně chybí.

Kluk, sedící vedle mě udělal tu nejméně očekávanou věc- objal mě a nechal mě, ať se vypláču. Věděla jsem, že mu tohle budu muset vysvětlit a zeptat se, proč tohle vlastně dělá.

Ale teď jsem si jen vychutnávala ten pocit bezpečí a dál vzlykala do jeho košile.