Impossible

Motorka...

Fláknu dveřma od skříňky a opřu se o vedlejší stěnu. Dnešní ranní rozhovor s Chrisem vážně stál za to, no.

„Zlato, prosím, věř mi, není to tak jak to vypadá! Britney byla na návštěvě jen jako kamarádka, to je celý. To, že byla v mé posteli, to bylo proto, že nemám funkční židli a nešlo kam jinam si sednout, prosím věř mi!“

A tohle bylo pořád dokola a dokola. Asi dvacet telefonátů, které jsem jen chvilku poslouchala a pak típla, nechtěla jsem poslouchat ty jeho kecy. Nefunkční židle, po tomhle jsem se strašně hystericky rozesmála. Větší blbost si vymyslet nedokázal. A pak jsem mluvila ještě s Britney, no to bylo taky něco úžasného.

„Anett, vážně to tak nebylo. Nespala jsem s ním, jasný? Jestli mě máš ještě aspoň trošku ráda, odpusť mi to, že jsem byla s kamarádem! No tak, prosím, vážně jsme spolu nic neměli, i když to tak vypadá. Vůbec nic spolu nemáme. Věř mi.“

Další kecy, které jsem ani pořádně neposlouchala. Naštěstí Britney má svou hrdost a volala mi jen jednou.

Kašlu na oba. Tohle řešit nebudu. Byla jsem tak strašně hodná a vyslechla jsem si je. Stačilo mi to a teď na oba kašlu.

„Ahoj Anett,“ slyším z druhého konce chodby a otočím se za klukem, který mě zdraví,“ jakpak se máš kámoško?“ zeptá se Andy a dojde až ke mně. Pokusí se o úsměv, ale nevydaří se mu. Něco se děje, už není v sedmém nebi, to je divné. To pak zjistím, teď se ho pokusím nějak povzbudit. Je to můj nejlepší kamarád, mám ho strašně moc ráda a nechci, aby byl jakkoliv smutný nebo něco podobného. To mu nedovolím.

„Ahoj Andy, má nálada odpovídá zhruba tomu, jak dobře se asi má člověk šlapající na lego,“ zašklebím se na něj a pokračuji,“ co ty?“

„No, já se mám taky fajn…“ zalže a podívá se do země. Lhát se nemá, to by se už konečně měl naučit. Chytnu ho za bradu a zvednu ho, aby se mi díval do očí.

„Tak dělej, vybal to, co se děje?“ řeknu a zvednu na něj obočí. Vím, že tenhle pohled nesnáší, takže ho to donutí říct mi pravdu.

„Rozešel jsem se s Annie.“ Odpoví smutně a zase sklopí hlavu. Annie? To je ta jeho bývalka, která se se mnou odmítá bavit, že jsem až moc divná.

„A jakto? Co se stalo?“ zeptám se se zájmem a přistoupím k němu blíž, abych mu viděla do tváře. Hmm, krásně voní, jako vždy. Andy je stejně strašně hezký kluk- černé dlouhé střapaté vlasy, modré oči. Většinou nosí černé oblečení- právě teď má na sobě černé tričko, pod kterým se mu rýsují všechny jeho dokonalé svaly. Černé roztrhané kalhoty mu dokonale padnou a Vansky jako jediné má zářivě červené. Vždy na sobě musí mít něco, co strašně vybočuje od ostatního oblečení a přesně to mi přijde na něm tak skvělé. Není stejný jako ostatní. Nesnaží se být kopií kohokoliv, je sám sebou a má svůj styl. Kdybychom nebyli tak skvělý kamarádi, dala bych si říct. Co to tu zase melu?!

„Je strašně žárlivá. Pořád mi dělala scény kvůli tobě. Myslela si, že s tebou něco mám. Nebrala v potaz ani to, že se s tebou kvůli ní pořádně ani nestýkám. A upřímně, tohle nemám za potřebí.“ Řekne a lehce se usměje.

„Takže jsi nebo nejsi rád?“ mám v tom trošku zmatek. Vypadá smutně, ale rozešel se s ní vlastně on.

„Jsem i nejsem.“ Odpoví a usměje se. Má krásný úsměv.

„Tak vidíš, to bude dobrý zlatíčko.“ Zasměju se a lehce ho obejmu.

„Nevyrazíme někam odpoledne? Předpokládám, že Britney s námi nepůjde, doslechl jsem se, co se stalo. Tak půjdeme jen my dva, co říkáš?“ usměje se.

„Dobře, to beru. Ve čtyři u mě?“ zeptám se.

„Dobře. Těším se kotě.“ Dá mi kamarádskou pusu na tvář a odejde za svou třídou. Prostě super kamarád.

Vezmu si tašku a odejdu do třídy. Přetrpím tam celý den.

Ve dvě po obědě mě zastihne Patrick, jestli mě může doprovodit na vlak. Neodporuji, on mě chytne kolem pasu a jdeme ven ze školy.

„Ty pohledy těch tvojich obdivovatelek mi celkem vadí hele.“ Řeknu a sleduju všechny ty barbie, které se na mě dívají, protože mě Patrick drží kolem pasu. Jedna mi dokonce naznačila, že jestli toho nenechám, tak mi ušmikne vlasy. Radši zrychlíme krok a vylezeme ven ze školy. Trošku mě oslní sluníčko, takže chvilku nevidím.

„Ale prosimtě, nikdy bych s žádnou z nich nic neměl a oni to vědí. Jako já chápu, že se jim líbím, jsem přece dokonalý.“ Zasměje se a pohodí svou blond patkou. Wow, sexy!

„No to určitě“ odpovím a sejdeme ze schodů před školou. Přitáhne si mě ještě blíž a já po něm hodím zvědavý pohled.

„No co? Ať si žárlí ještě víc, ne?“ uchechtne se a jdeme směrem na vlak.

Když tam konečně dojdeme, mám ještě deset minut, než mi něco pojede. Sedneme si na schody a čekáme, když v tom uvidím něco hodně, ale opravdu hodně moc špatného. Jede to na motorce a jede to přímo k nám. Zastaví, sleze z motorky a sundá si helmu. Koukne se na Patrickovu ruku a zrudne v obličeji.

„Chrisi?! Co tu do háje děláš?“ Zakřičím na něj a zvednu se.

„A co tu děláš ty s tímhle debilním šampónkem?“ zeptá se a rudne ještě víc.

„Jaký šampónek? Co si to dovoluješ ty emouši jeden?!“ zakřičí na něj Patrick a udělá krok k němu. To není dobré.

„Emouš? Furt lepší než něco takhle přitepleného!“ zařve Chris a v jeho očích je vidět nenávist a zloba. Taky udělá krok dopředu.

„Co si to dovoluješ?“ odpoví Patrick a vyhrne si rukávy u mikiny. Já to jen sleduju a netuším co mám dělat.

„Co si to dovoluješ ty?“ zaječí Chris. „To je moje holka a ty jí tu ošaháváš!“

„To není tvoje holka! To ty jsi jí podvedl! Má právo být s kým chce a ty do toho už nemáš co kecat.“ Řekne a znova jde o krok blíž. Jsou od sebe už jen metr.

„Kluci nechte toho.“ Zakřičím na ně na oba a jdu směrem k nim, jenže to už je pozdě…

Ták, doufám že se bude líbit. Konečně tu vystupuje i několikrát zmíněný Andy, doufám že se vám tato postava zalíbí.

P.S. Moc děkuji za 1,7 Reads, jste naprosto dokonalý

P.P.S. PArdon, že to píšu až dozadu, chtělo to změnu :D

P.P.P.S. Prostě mě ty PS baví :DDD

P.P.P.P.S. Budu ráda, když dáte Vote :) Tohle už je fakt poslední :D