Impossible

Zahleděla se mu do očí...

Tak tady je další část :D snad se bude líbit ;)

Cítila jsem na sobě pohled všech přítomných. Zhluboka jsem se nadechla a udělala další krok, jenže co se nestane... Stalo se přesně to, co jsem celou dobu očekávala. Mé nohy, které nejsou zvyklé na vysoké podpatky, vypověděly službu a já si zvrtla kotník. Padla jsem dopředu ale nějakým zázrakem jsem se nerozmázla na podlaze.

Rychle jsem se zvedla, jako by se nic nestalo a šla pomalu dál. Lidi se na mě šklebili, ta ženská s květákem na hlavě vypadala, že mi brzy utrhne hlavu a můj budoucí strýček se jen snažil zakrýt pobavení.

Usmála jsem se a začala rozhazovat lístečky, jak mi nařídila ta šereda. Cestou jsem se rozhlížela po obřadní síni. Nebyla nijak velká, ale vypadala majestátně. Na stropě byly staré malby, mnohdy už smazané. Stěny byly čistě bílé, ale s obrazy a různými dalšími doplňky vypadaly i ony zajímavě. Židle pro hosty byly uspořádané v řadách kolem uličky a byly béžově lemované. Za oltářem stál oddávající- Blond vlasy na krátko ostříhané, tmavě modré oči, ve kterých tancovaly jiskřičky, hravý úsměv, obvyklý úbor a v ruce otevřené desky. Tetičce se musí nechat, že si místo i toho chlapíka vybrala moc dobře.

Bez dalších pádů jsem se dostala až na konec uličky, odložila košík, vzala do ruky prstýnky, které pak budu podávat a odebrala jsem se do ústraní.

Začala hrát hudba a všichni se postavili. Rozhlédla jsem se po lidech, většinu jsem neznala, jelikož byli ze stýcovy strany a tak jsem je jen sjela pohledem, když v tom se můj zrak zarazil na někom, kdo mě sledoval. Jeho temné oči mě pomalu sjížděly, jako by se rozmýšlel, na jaký způsob mě rozřeže.

Hnědé vlasy mu padaly do čela a vzadu zakrývaly jedno tetování, které jsem postřehla. Na sobě měl bílou košili, možná až moc rozepnutou, přes ní ležérní černé sako a společenské kalhoty, které mu dokonale padly a šíleně mu slušely. Ruce měl založené, jako by ho to tu šíleně nudilo.

Ještě chvíli jsme se prohlíželi, když v tom se naše oči setkaly. Měla jsem pocit, jako by mnou právě projel blesk. Celá jsem se zachvěla a nemohla svůj pohled odtrhnout. Jeho výraz naznačoval, že je značně pobavený mou reakcí, ale že zároveň je za takovou reakci rád. Zavřela jsem oči. "Ne! Tohle nesmím! Žádní kluci, fuj je to! Nechci být znovu opuštěná!" zaječela jsem na sebe v hlavě. Otevřela jsem oči a chtěla jsem se na něj zašklebit, aby pochopil, že ani náhodou nemám zájem. Jenže on tam už nebyl...