Harry přehodil svoji ruku okolo mých ramen a přitáhnul si mě blíž ke svému teplému tělu. Venku byla tma, ulice byly matně osvětlené blikajícími pouličními lampami, když jsme odcházeli od jeho auta. Bylo to zvláštní. Stejně jako mě děsil, tak jsem se s ním cítila v bezpečí. Možná to byloo tím, že jsem věděla, že by se s ním nikdo nechtěl dostat do konfliktu.
„Děláš tohle se všemi děvčaty?"
Harry se na mě dolů podíval.
„Jak to myslíš?" zeptal se. Sklopila jsem pohled na zem, mezitím co jsme šli.
„Že je vyděsíš tak, aby s tebou byli." Řekla jsem potichu. Zasmál se nad mými slovy a prsty zatlačil do mého ramene.
„Takže tě děsím?" potvrdil si sám pro sebe. Na chvíli se odmlčel, než pokračoval.
„Jsi jediná, ostatní děvčata jsou více, než ochotné." Usmál se. Vítr odfukoval moje dlouhé vlasy dozadu. Trochu jsem se zachvěla, když se chladný vánek dotknul mé nezakryté horní části hrudě a krku. Harry si mě přitáhnul blíž, když si všimnul, že jsem si bundu přitiskla k tělu.
„Tvoje máma mi řekla, že dnes večer nepřijde domů, takže můžeš zůstat u mě."
„Co? Ne." Náhle jsem se zastavila. Jeho ruka spadla z mých ramen před tím, než pevně sevřel moje předloktí ve své velké ruce.
„Chci, abys zůstala u mě." Řekl chraplavým hlasem.
„Budu v pořádku i doma."
Viděla jsem, jak se jeho čelist napnula, když jsem protestovala. Rozhodl se to tak nechat.
***
Mám takový pocit, že Harry znal toho vyhazovače u vchodu do klubu. Podali si ruce a ten dobře stavěný muž se posunul na bok, aby nás pustil dovnitř, čímž naštval hodně lidí, kteří stáli ve frontě.
Moje prsty se propletly s Harryho, když mě tahal přes propocený dav do boxu vzadu. Byla tam už usazená skupinka, která se snažila překřičet hlasitou hudbu a stůl byl pokrytý prázdnými skleničkami. Harry se se všemi vesele přivítal a postavil mě před něj. Dlaně měl položené na mých bocích, když mě všem představil. Zdvořile jsem se usmívala a přikyvovala, než jsem sklouzla na sedačku vedle krásného děvčete, které se na mě usmálo.
„Takže Bo, co si myslíš o Harrym?" zeptala se Hayley. Když mluvila, zastrčila si černé vlasy za uši. Podívala jsem se na Harryho, který nebyl až tak daleko a mluvil s nějakým chlapíkem.
„Ehm, má trošku problém se vztekem." Přiznala jsem. Hayley se usmála, protože jí bylo jasné o čem mluvím. Trošku se ke mně přiblížila před tím, než chytila moje předloktí a naklonila se ke mně.
„Má tě rád." Přikývla povzbudivě, když se odtáhla. Usmála jsem se na ní, než jsem trochu poskočila, když někdo položil ruku na moje rameno. Podívala jsem se nahoru a viděla Harryho. Svlékl si sako, přehodil ho přes opěradlo a odhalil tím svoje bílé tričko.
„Skočím nám pro něco k pití."
„Děkuju."
Sledovala jsem, jak odchází pryč a do mého zorného pole vstoupila jiná osoba.
„Jsem Jake." Představil se a sednul si vedle mě.
„Bo."
Pár minut na to mi Hayley stiskla ruku a usmála se.
„Jdeme tancovat." Informovala nás. Sledovala jsem, jak se zbytek skupiny zvednul z boxu a postupně se mi ztrácel z očí, když se rozptýlili v davu. Byla jsem tam jen já a Jake. Očima jsem sledovala Harryho, ale ten byl stále u baru.
