Chapter 13

407 21 2
                                    

Opírajíc se o lokty a ležíc na břiše jsem bezcílně listovala Tumbrl. Klikla jsem na reblog, když jsem si všimla celkem zábavného příspěvku, než jsem pokračovala v listování. Máma byla na nějakou chvíli pryč. Jela navštívit nějakého příbuzného, kterého jsem doteď neviděla a onemocněl. Ráno jsem jí volala a ptala se, jak jí to jde, ale zněla trošku zničeně. Stále neměla ani ponětí o tom, kdy se vrátí domů, ale ujistila jsem ji, aby se nebála.

Prudce jsem otočila hlavu, když jsem zaslechla vibrovat svůj telefon. Naštvaně jsem vyfoukla, protože se mi vůbec nechtělo pohnout z mojí pohodlné polohy. Lenivě jsem se převalila a prsty sevřela mobil. Než jsem otevřela textovku, na obrazovce mi bliklo jméno Zoe.

Od: Zoe

„Ahoj. Jen jsem ti chtěla oznámit, že zítra máme u mě filmový večer. PŘINES ZMRZLINU!! Xx"

Zasmála jsem se, než jsem odpověděla. Naše filmové večery končily vždy povídáním a zapomenutím na film, který běžel v televizi. V poslední době jsem je moc neviděla a mám pocit, že by je zajímala moje situace s Harrym.

Já:

„Super! Považuj to za splněné. Xx." odpověděla jsem. Telefon jsem položila pod peřinu a vrátila se zpět k obrazovce mého notebooku. Trošku jsem se zasmála, když mi minutu na to znova zavibroval mobil. Prsty jsem automaticky odblokovala mobil a moje pozornost byla stále věnovaná Tumbrl, když jsem otevřel zprávu.

Od: Harry

„Jaké je tvoje prostřední jméno?"

Zmateně jsem se zamračila, když jsem se posunula po obrazovce posunula nahoru. Harry. Nikdy předtím se neptal na otázky ohledně mě. Nebyla jsem si jistá, jestli bych mu měla nějaké informace prozradit. Chvíli jsem si pohrávala s obalem mobilu, než jsem odepsala.

Já:

„Grace."

Zakousla jsem se do spodního rtu, když jsem prstem váhala nad tlačítkem odeslat. Nadskočila jsem, když můj pruhovaný šedý kocour Doug vylezl na postel. Jeho měkký, proužkatý kožíšek se otřel o mojí ruku, pokoušejíc se upoutat mojí pozornost. Usmála jsem se a poškrábala ho za ušima, než jsem se podívala zpátky na displej. Prsty jsem ještě rychle něco odepsala.

Já:

„Grace. A jaké je tvoje? X"

Můj telefon vibroval celou noc. Psali jsme si a navzájem si dávali otázky o našich životech. Ale to by nebyl Harry, kdyby nezašel i k pár intimním otázkám, které mi způsobily, že moje tváře hořely.

*Další noc*

„O-on tě zachránil? Harry tě zachránil?

Přikývla jsem. Děvčata vypadala ohromeně tím, co jsem jim řekla. Všechny jsme ležely v pokoji Zoe a všude okolo nás byly polštáře. Jak jsem předpovídala, film, který šel v televizi jsme ignorovaly, když jsme jedly zmrzlinu a povídaly si.

„A vy.. vy, no vždyť víš?" zakoktala Charlotte. Cítila jsem, jak se růžová barva usazovala na mých tvářích, když jsem potvrdila, co se stalo v Harryho pokoji. Říkaly jsme si všechno a to nás dělalo ještě bližšími přítelkyněmi. Pozornost jsem přesunula na mobil, který balancoval na opěradle. Na obrazovce se mihlo Harryho jméno, než jsem otevřela zprávu.

Od: Harry

„Jakou barvu spodního prádla máš na sobě?"

Moje tváře pokračovaly v červenání, když jsem četla jeho drzá slova. Jeho sebedůvěra mě ohromila. Telefon jsem položila zpátky, bez odpovědi.

„Možná není tak zlý, jak jsme si myslely. Harry vypadá v pohodě." Konstatovala Lucy. Věděla jsem, že jsem vypadala znepokojeně, když se na mě děvčata usmívala. Jejich pohledy přeskočily z mé tváře na telefon.

„O co jde?" zeptala se s úsměvem Zoe.

„Hmm, jdu na záchod." Vyprskla jsem.

Vyškrábala jsem se nahoru a vyšla z pokoje, kráčejíc do koupelny. V mysli jsem si nadávala, když jsem si uvědomila, že jsem si tam nechala telefon. Když jsem se za pár minut vrátila, děvčata byla potichu, než se začala nekontrolovatelně smát. Tipovala jsem, že viděly tu zprávu. Rychle jsem vzala mobil do ruky a podívala se na displej. Oči se mi rozšířily, když jsem viděla moje odeslané zprávy a k mému zděšení odepsaly Harrymu.

Já:

„Černé krajkované ;) x"

Zvedla jsem hlavu.

„O můj bože. Nemůžu uvěřit, že jste to udělaly!" dychtivě jsem řekla. Přestaly se smát, když mi v ruce zavibroval mobil. Pohled jsem vrhla dolů na displej. Srdce mi málem vyskočilo z hrudi, když jsem otevřela zprávu.

Od: Harry

„Do prdele. Pošli mi fotku. X"

Jejich obočí se nadzvedla, očekávajíc moji reakci. Charlotte se chopila příležitosti sebrat mi telefon z rukou, když jsem stála s pusou otevřenou dokořán.

„Och bože!" ukázala telefon zbylým dvěma dívkám, které seděly na pohovce naproti. Usmály se, než se na mně podívaly.

„Líbíš se mu." popichovala mě Zoe. Postavila se, přišla ke mně a podala mi telefon. Odstrčila jsem její ruce pryč, když se mě pokusila začít lechtat. Spadla jsem na polštáře a povzdychla si. Zaklonila jsem hlavu a zavřela oči.

„Do prdele." zamrmlala jsem.

***

Silně jsme se objímaly, když jsme se loučily.

„Můžu ti zavolat taxík." Navrhla Zoe.

„Ne, to je v pořádku." Usmála jsem se. „Domů to není daleko."

Vyšla jsem ze dveří a otočila se zpátky na ní.

„A jsi si jistá, že nechceš zůstat přes noc?"

Chytila jsem ji za předloktí a stiskla ho.

„Vážně ne, je to v pořádku."

„Dobře. Potom mi napiš, až dorazíš domů." Na chvíli se pozastavila. „Teda, když nebudeš příliš zaneprázdněná psaním Harrymu."

Zamumlala jsem, abych byla ticho a ona se zasmála. Rozloučily jsme se a já zamířila domů. Přitáhla jsem si kabát blíž k tělu, když začal foukat vítr Podívala jsem se nahoru, měsíc jasně svítil. Kráčela jsem po matně osvětlené ulici. Auta lemovala pokojnou ulici a všimla jsem si několika domů, ve kterých se svítilo, když jsem kolem nich procházela. Zahnula jsem za roh a pohled mi padnul na malou hospůdku kousek dál. Ze dveří vycházel hluk. Moje tempo se zvýšilo, protože jsme chtěly pryč od atmosféry, kterou řídil alkohol. Musela jsem ale hodit ještě jeden rychlý pohled na tmavou uličku vedoucí kolem budovy. I přes cestu jsem poznala jeho vysokou postavu a tmavé kudrny. Zastavila jsem se. Můžu říct, že situace byla napjatá a postoje mužů trochu obranné. Pohledem jsem zůstala viset na této skupince, když jsem byla svědkem toho, jak Harry odstrčil jednoho z těch chlapíků pryč. Nevěděla jsem, co dělat. Rozum mi říkal, že mám odejít, ale nemohla jsem. Dech se mi zrychlil, když jeden z nich přitlačil Harryho ke stěně. Druhý mu daroval těžký úder do břicha.

„HARRY!"

ε>C4^'

DARK (CZ Překlad)Kde žijí příběhy. Začni objevovat