Konečně jsem vyhledala skupinku svých přátel v přeplněné místnosti. Čím hlubší byla noc, tím víc se party začala zalidňovat a dům byl plný opilých teenagerů. Jak jsem se porozhlížela po místnosti, spatřila jsem velmi atraktivního kluka u dveří do kuchyně. Po tváři se mu rozlil úsměv a svoje hnědé oči upíral na mě. Plaše jsem se na něj usmála a on se ke mně začal přibližovat. Byla jsem ale trochu zklamaná, když se přiblížil, intenzivně se mi díval za rameno. Otočila jsem se, abych zjistila, na co, nebo spíš na koho se díval, stál tam vysoký kluk s tmavými, kudrnatými vlasy, který ho sledoval naštvaným pohledem. Nejdřív jsem ho nepoznala, ale můj kamarád mi jednou vyprávěl jednu celkem děsivou příhodu. Tenhle kluk má velmi špatnou pověst – díky svému násilnému chování, není divu, že se můj hnědooký pozorovatel spakoval. Zamířil rovnou do kuchyně, aniž by se na mě znovu podíval.
Můj tep se mi rozezníval v uších a vysychala mi ústa. Stála jsem jako opařená v zastrašujícím stínu vysokého chlapce, který se nade mnou tyčil. Můj nervózní pohled putoval po celém jeho těle, mé prsty sevřely kelímek trochu víc, než by měly. Jeho džíny seděly perfektně na dolní části těla, bílé tričko zdobilo jeho trup.
„Zatancuj si se mnou." Promluvil chraplavým hlasem.
Neměla jsem možnost nijak zareagovat a už mě táhl pryč. Kelímek, který jsem držela v rukou, mi upadl a rozlil se po zemi. Svou velkou dlaň umístil na spodní část mých zad a snažil se mě k sobě přitisknout. Svou rukou jsem tlačila proti jeho hrudi a snažila se od něj odtrhnout. Jeho hrubé chování mě připravilo o slova; Nikdo se ke mně takhle nechoval. Ruce jsem měla semknuté k sobě, on je od sebe odtrhl a položil si je na krk. Směle jsem se na něj podívala, jeho zářivé oči mě pozorovaly. Měly skoro nefritovou barvu a byly orámovány hustými řasami. Zjistila jsem, že ty jiskry si prohlížely mé tělo. Má opatrnost se zvyšovala a jeho růžové, srdcovité rty se roztáhly do úšklebku.
„Jak se jmenuješ, krásko?"
„B-Bo" zakoktala jsem se.
Usmál se na mě a jeho ústa se začala přibližovat k mému uchu.
„Já jsem Harry." Vášnivě zašeptal.
Předtím, než se odtáhl jeho plné rty, se přitiskly na kůžičku pod mým uchem. Přivřela jsem oči a sevřela jeho krk silněji. Zalapala jsem po dechu, když své boky přitiskl k mým. Hluboký smích otřásal jeho hrudí a nepochybně si užíval reakci, kterou se ode mě dočkal. Nikdy jsem nic takového nezažila a on to pravděpodobně věděl.
„Líbíš se mi," ušklíbnul se. „Jsi taková...nevinná."
Svůj temný pohled přesunul k mému hrudníku a užíval si výhled, jelikož byl o dost vyšší než já. Mé prsty jsem odtáhla od místa, kde jsem ho na šíji držela. Nutkání dát mu facku ve mně rostlo. Snažila jsem se však uklidnit – stále to byl děsivý muž, který se nade mnou tyčil. Zvedla jsem ruce, abych ho od sebe odstrčila, ale on mi chytil zápěstí.
„Ne, ne, ne." Promluvil chraplavě.
Ruce mi přidržel u těla, ale stále je nepouštěl. Trhla jsem sebou, když mi věnoval teplý dotek na zádech. Jeho dlouhé prsty se probojovávaly do zadní kapsy mých džínů, aby mi vzal telefon. Jeho ruka tam však stále zůstávala a mně bylo jasné, že telefon nebyl jeho jediným cílem. Pevně stiskl můj zadek, než objekt jeho zájmu vytáhl z kapsy. Lehce jsem zakňučela a on se vtipně ušklíbl.
Tiše jsem stála a čekala, až Harry napíše své číslo do mého telefonu. Po chvilce mu zapípal mobil, on napsal sám sobě z mého telefonu! Teď už má moje číslo. Co se to do pekla děje? Nebyla jsem od svých přátel ani ne pět minut a teď tu stojím s klukem, ani nechci vědět, co se mu honí hlavou. Jeho teplý dech mě šimral na krku, když vracel telefon na jeho původní místo. Přitiskl si mě tak, blízko, že by se mezi naše hrudníky nevešel ani list papíru. Harry našel potěšení v přitlačení mých prs na jeho svalnatou hruď.
„Přestaň", slabě jsem zaprosila.
Jeho hruď zavibrovala, jak se smál. Jeho buclaté rty se znovu přiblížily k mému uchu. „Nemyslím si, zlato. Trochu se pobavíme."
Zatřásla jsem se nad jeho slovy. Harry mě děsil, ale tentokrát můj strach způsobil, že jsem se ohnala. Trošku se odtáhnul, než přišla moje ruka do kontaktu s jeho tváří. Soudíc podle jeho hněvu to nečekal. Jeho levá tvář byla trošku narůžovělá, když mi agresivně sevřel předloktí.
„Musím uznat, že budeš výzva," Skoro zavrčel. „To se mi libí," mrknul na mě.
Sklonil hlavu a odklonil tu mojí na stranu a jeho rty se přitiskly na kůži na mém krku. Konečky jeho kudrnatých vlasů mě lechtaly na tváři. Harry neochotně pustil jednu moji ruku, aby mohl držet zadek mojí hlavy, kdybych chtěla utéct. Okamžitě jsem položila volnou ruku na jeho hruď a pokoušela se ho odstrčit, v tu chvíli ale začal tvrdě sát.
„Harry" prosila jsem. Sevřela jsem lem jeho trička v prstech a ostrá bolest byla ještě intenzivnější, když zuby přecházel po mojí kůži. Jeho tichý smích se rozléhal po celé místnosti, když jsem proti němu zoufale bojovala, ale on pokračoval až dokud se krev nezačala dostávat na povrch. Bolest byla trošku zmírněná díky přítomnosti jeho rtů. Ale Harry mi tento komfort nedopřál na dlouho, protože mě lačně kousnul do krku. Fouknul na mokré místo, což způsobilo, že mi tělem přešla husí kůže. Harry odstoupil, uculujíc se když jsem vytáhla svou ruku z jeho velké dlaně. Moje prsty vyletěly ke krku a zhluboka jsem se nadechla, když jsem se dotkla bolavého místa. Vyjekla jsem strachy, když se ke mně začal znovu přibližovat.
„Teď jsi moje," zašeptal. Jeho žádostivý pohled mě propaloval odshora dolů, než se obrátil a sebejistě odešel pryč. Chvíli jsem tam stála jako omráčená, neschopna zpracovat, co se vůbec stalo.
„Do prdele," zaklela jsem. Rychle jsem se za pomoci loktů prodrala mezi teplými těly a snažila se najít své přátele. Když jsem k nim dorazila, živě si povídali a smáli se. V ten moment jsem úplně zapomněla na to, co se před chvílí odehrálo. Otevřela jsem pusu, že něco řeknu, ale nemohla jsem.
„Co se stalo?" zeptala se Zoe s obavami v hlase
„Ja-ja.." Lucy mi odhrnula z ramene moje dlouhé vlnité vlasy a jejich oči se rozšířily, když viděly to, co viděly.
„Wow," Charlottiny rty se otevřely dokořán. „Kdo ti to do prdele udělal?"
Okamžitě jsem litovala svých pohybů, když jsem se hloupě dotkla bolestivého místa na krku. Nepohnula jsem se, ale moje vystrašené oči se zaměřily na místo na druhé straně pokoje. Hlavy mých kamarádek se zvědavě otočily a viděly, na co jsem se dívala, spíš na koho. Harry se taky díval a na jeho plných rtech mu pohrával úšklebek. Viděly jsme, jak se rozloučil s chlapem, se kterým si povídal a namířil si to přímo k východu. Ještě předtím se na mě ale podíval. Mrknutí, kterým mě Harry obdařil mě nechalo úplně němou a pozorovala jsem, jak odchází.
Otočila jsem se na své kamarádky. Charlottina pusa se otevřela, aby něco poznamenala, ale rychle ji zase zavřela, neschopná slov. Lucy nakonec přerušila to ticho.
„Do prdele."
