Lgbtpedia{CZ}✔

LGBT práva v ČR

Česká republika patří z hlediska práv gayů,leseb, bisexuálů a translidí mezi nejliberálnější země střední Evropy. V roce 2006 zde bylo schváleno zákonem registrované partnerství.
Stejnopohlavní sexuální styk je v Česku legální od r. 1961 díky vědeckému výzkumu Kurta Freunda, který za pomocí penilní pletysmografie mozku homosexuálních mužů prokázal, že sexuální orientace není otázkou volby. K dalšímu ohromnému skoku v LGBT hnutí v Česku došlo po Sametové revoluci, po níž došlo ke sjednocení legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace na 15 let (dříve byla stanovená na 15 let pro heterosexuály a 18 let pro homosexuály). Armáda ČR nijak nezohledňuje sexuální orientaci svých členů, a tím pádem je zcela přístupnou pro otevřeně homosexuální osoby. Homosexuální prostituce je legální od r. 1990.
Neregistrované soužití bylo zde uzákoněno od r. 2001. Česká republika garantuje osobám žijícím ve společné domácnosti možnost dědit po sobě a zaručuje jim i určité benifity jako například přechod nájmu bytu po zesnulém spolužijící osobě, poskytování informací o jejím zdravotním stavu a možnost navštěvovat se v případě výkonu trestu odnětí svobody podobně jako to mají heterosexuální páry.
Návrh zákona o registrovaném partnerství byl do parlamentu předložen celkem čtyřikrát – v letech 1998, 1999, 2001 a 2005.Dne 16. prosince 2005 byl návrh schválen Poslaneckou sněmovnou PČR a postoupenSenátu PČR, který jej schválil 26. ledna 2006 a dal k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi, který jej vetoval. Prezidentské veto bylo poslaneckou sněmovnou přehlasováno 15. března 2006 těsnou většinou a zákon o registrovaném partnerství nabyl účinnosti 1. června 2006.Od tohoto data je možné uzavírat registrované partnerství, které garantuje homosexuálním párům vesměs všechna privilegia plynoucí z manželství mimo plných adopčních práv a nároku na pozůstalostní důchody.
Podle českých zákonů si dítě může osvojit buď manželský pár, jímž je momentálně muž a žena, nebo jednotlivec bez ohledu na jeho sexuální orientaci. Pěstounská péče homosexuálních párů nicméně možná je, ba dokonce byl i zaznamenán případ, kdy byly dány děti do pěstounské péče homosexuálnímu páru. Problematická je ale však situace fakticky existujících homoparentálních rodin, které sice společně vychovávají děti, ale jenom jeden z nich je podle zákonů považován za právoplatného rodiče.
Na neutěšenou situaci dětí z duhových rodin žijících v „právním vakuu“ reagovali jako první tři poslanci návrhem novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil homosexuálnímu jednotlivci osvojit si dítě svého registrovaného partnera. Kvůli rozpuštění parlamentu však návrh nebyl nikdy projednán.
Teprve až s nastoupením nové vlády r. 2014 vypracovalo 25 poslanců ten samý návrh novely zákona,který byl následně postoupen Poslanecké sněmovně v září 2014. Vláda k návrhu nezaujala žádné stanovisko. Momentálně čeká na první čtení.
Nicméně ani po více než ročním čekání se nový zákon nedostal k prvnímu čtení, proto se jej rozhodli ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier a ministr spravedlnosti Robert Pelikán přepracovat na vládní návrh, jehož projednání by Poslanecká sněmovna již nemohla nadále odkládat.

Roku 1999 vstoupil v platnost zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace v armádě a na pracovišti.
Od roku 2009 zakazuje rozsáhlý antidiskriminační zákon diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání, vzdělávání, bydlení a v přístupu ke zboží a službám.
Rozsáhlý průzkum v roce 2004 ukázal většinovou podporu registrovanému partnerství – se zákonem jako takovým souhlasilo 60 % lidí. Studie Eurobarometru z roku 2006 ukázala, že 52 % Čechů podporujestejnopohlavní manželství (průměr Evropské unie byl 44 %) a 39 % podporuje stejnopohlavní adopci.

Studie provedená v březnu 2015 ukázala, že 23 % Čechů by nechtělo mít za sousedy homosexuální osoby. V roce 2003 to bylo 42 % Čechů.
Průzkum agentury CVVM z roku 2015 ukázal, že registrované partnerství podporuje 74 % české populace, zatímco stejnopohlavní manželství podporuje 49 % obyvatel. 59 % dotazovaných souhlasilo s adopcí biologického potomka druhého rodiče téhož pohlaví a 44 % schvalovalo umožnění stejnopohlavním párům adopci z dětských domovů.
V témže průzkumu byli respondenti dotazováni, zdali je mezi jejich přáteli nebo známými nějaký homosexuální muž či žena. 55 % odpovědělo záporně, 35 % kladně. 10 % dotázaných nevědělo.

Já si myslím,že by tu adopci měli povolit.
Btw,sorry za ten čtverec,ale ten nešel vymazat.