Sázka II // Ment✔

Co to je?

Rychle jsem se rozběhl za ní a zastavil se ve dveřích. Rozhlédl jsem se po pokoji, ale nikde jsem ji neviděl...

"Chytej!!" Ozvalo se odněkud a na mém obličeji přistál polštář.

"Lucie!!" Rozběhl jsem se k posteli, kde jsem se taky ujal polštáře a pak se otočil na druhou stranu, odkud okamžitě přišla další měkká rána, která zasáhla můj obličej.

"No počkej..." Ohnal jsem se polštářem a trefil ji do ramene. Zasmála se a svůj polštář hodila po mně. Skrčil jsem se, abych se letícímu polštáři vyhnul a pak se rozběhl k ní.

"A teď se nemáš čím bránit!!" Zasmál jsem se, pevně ji chytl do náruče a párkrát se s námi otočil dokola. Smála se se mnou a po chvíli spojila naše rty v polibek. Zastavil jsem se a naplno si užíval její měkké rty. Ruce mi vpletla do vlasů a tím nás k době ještě víc přimkla.

Pomalu jsem přešel k posteli, na kterou jsem ji opatrně položil.

"Miluju tě," Zašeptal jsem, když jsem si vylezl nad ni a usmál se.

"Já tebe víc," Usmála se taky a nedočkavě si přitáhla mojí hlavu k polibku.

×××

Vzbudilo mě zvonění budíku, který jsem pohotově vypnul. Moje princezna klidně spinkala s hlavou položenou na mém rameni a rukama přehozenýma přes moje tělo. Chvíli jsem se nehnutě díval na svojí spící krásku a potom ji jemně políbil na rty, které se hned proměnily v úsměv. Trochu se zavrtěla a pak otevřela ty svoje modré oči, kterýma mě upřeně pozorovala.

"Kolik je hodin?" Zeptala se trochu chraplavě.

"Teď ti zvonil budík," Pousmál jsem se a pohladil ji po tváři. Přikývla a znovu zavřela oči.

"Nechceš tu dneska zůstat se mnou?" Navrhl jsem a nepřestával ji přitom hladit.

"Kdyby to šlo..." Povzdechla si a pak se zase usmála.

"A proč by to nešlo?" Vzepřel jsem se na loktech, abych na ni viděl.

"A jak bych se asi ve škole omluvila?" Pokroutila hlavou.

"Musíš být originální," Zasmál jsem se.

"Jo, takže jdu pozdě, protože můj kluk potřeboval v posteli topení," Nahodila naštvaný obličej a povytáhla přitom obočí.

"To je přesně ta pravdivá výmluva," Přikývl jsem a ona se začala smát. Taky jsem se usmál a pak ji políbil.

"Vážně nechci, aby si mi zase odešla," Zašeptal jsem jí u rtů.

"Musím Honzí... promiň," Smutně si povzdechla a rukou mi urovnala vlasy. "Zítra je pátek, slibuji, že víkend strávíme jenom spolu," Usmála se a já se musel usmát taky.

"Dobře," Přikývl jsem.

Chvíli jsme mlčky leželi, když se celým bytem rozezněl zvonek.

"Jestli je to zase Tomáš, tak ho asi zabiju!!" Praštil jsem pěstí do matrace a prudce jsem se zvedl. Vyrušil jsem tím z přemýšlení Lucy, která sebou leknutím trhla. Otočil jsem se ještě zpátky na ní, jestli je v pořádku, a pak jsem rázným krokem jen v boxerkách odešel do chodby.