Co na tom, že bylo půl dvanácté v noci, já byl v tělocvičně sám a můj telefon každou chvíli zběsile vyzváněl.
Já musel trénovat...
Po necelé další hodině neutuchajícího snažení se o to, zatančit jakoukoli z našich jak stávajích, tak i nových choreografií naprosto bez chyby, mě začal iritovat můj, téměř neustále zvonící mobil.
Nespokojeně jsem zavrčel a několika ráznými kroky došel k němu.
Jakmile jsem tak udělal, zarazily mě dvě věci, zaprvé člověk, který se snažil se mnou spojit a zadruhé čas, který mi neúprosně byl do očí.
Ta osoba totiž nebyl Jin, jak jsem si naivně myslel, ale Hoseok. A mně ku prospěchu nebyla ani velká dvojka, za kterou následovala dvě malá písmenka, a a m, která poblikávala nad kontaktem...
_____________________
Baobaaaab ^°^
Jak pak se dnes máte? ^^
Nashle u dalšího dílu!
TaesHoe
ČTEŠ
Paradise Lost || p. jm / j. hs
FanfictionCover mám od úžasné @Songhari <3 Sledoval jsem, jak je Hoseok každým dnem smutnější a smutnější. A s jeho štěstím odcházelo i to mé... ___________________ boyxboy short story short parts
