Její výraz teď vypadal nadmíru spokojeně.
„Tak když je to JEN nejlepší přítel, proč chceš odkopnout mě? Může ti snad on dát to, co já?"
Podíval jsem se jí zpříma do očí:
„Ano, může, protože já nechci jeho tělo, chci jeho úsměv, štěstí...
Máš pravdu, není to jen nejlepší přítel. Miluju ho..."
Vzdorovitě jsem vystrčil bradu a čekal na její reakci.
Zlověstný úšklebek nevěstil nic dobrého.
To jsem taky hned vzápětí zjistil.
YunHyun pokynula hlavou směrem za mě a já se otočil.
Stál tam Hoseok, v bundě s botami na nohou.
„H-hobi..." hlesnul jsem zastřeným hlasem.
On jen pokroutil hlavou, zhluboka se nadechl a vyběhl pryč.
Pár vteřin na to zmizel za zatáčkou.
„Hoseoku, p-proč?" slzy si znovu našly cestu z mých očí.
„Tak se teda měj!" zašvitořila YunHyun a konečně vypadla...
_______________________
Baobab xd
Tak konečně je ta zrůda definitivně pryč. Neměla jsem ji ráda ani já xddd
Moc díky za votes, jsem zvědavá, jestli před čtyřicátým partem překonáme 500 votes xd <3
TaesHoe
ČTEŠ
Paradise Lost || p. jm / j. hs
FanfictionCover mám od úžasné @Songhari <3 Sledoval jsem, jak je Hoseok každým dnem smutnější a smutnější. A s jeho štěstím odcházelo i to mé... ___________________ boyxboy short story short parts
