Ach, ti učitelé

A vítězem se stává...

   Bohužel, ne vždy se zadaří a člověk se narodí do správného těla, tedy toho chameleoního. A tak nezbývá nic jiného, než se občas ostudě postavit čelem, vzít do ruky ceduli s nápisem „jsem idiot" a zapojit se do kolektivních her.

   Anebo tisknout v ruce lísteček ze hry pexeso a modlit se, aby ti vypatla... ehm, inteligentní studenti u tabule pohnuli svojí velectěnou zádelí a ukončili tohle peklo.

   Na dějepise občas hrajeme hry na procvičování učiva. Jo, tohle byl jeden z příkladů. 

   Zrovna tentokrát se nás profesor rozhodl potýrat pexesem. To je taková ta skvělá hra, kdy člověk sedí na zadku, zahřívá židli, zatímco lidé před tabulí se zoufala snaží zjistit, jestli tenhle zahřívač židle s lístečkem „funkcionalismus" a tenhle s lístečkem „tramping" spolu mají něco společného. Tedy kromě toho, že si zoufale přejí, aby už byl konec a oni nebyli poslední pár.

   Nicméně, i když tu byl faktor vysoké inteligence těch u tabule, lavice brzy osiřely. Dokonce i židlím už byla zima a stýskalo se jim po těch teploučkých zadnicích. Stěžovat si nemohly jen čtyři poslední kusy nábytku, zato jejich majitelé otráveně zvedali znovu a znovu ruku s papíry, zatímco dějepisář v rohu pomalu brečel, že stále tu geniální souvislost nechápeme.

   Konečně někomu došlo, jak to má být, a páry se rozešly ke svým majitelům. Byl to poněkud vtipným pohled, poněvadž jeden tým měl jen samé klučičí páry, jeden tým zas samé holčičí. Jen ten poslední pár byl namixovaný a celá třída se tomu pomalu začínala tlemit.

   Profesor si unaveně povzdechl, aby nám dal najevo, jak hrozní jsme parchan... studenti, rozhlédl se, načež se zarazil, protože si všiml toho rozložení. Na tváři se mu pomalu rozlézal úsměv, když vyřkl:

   „A vítězem se stává... Šimonův harém!"

...

   Jo, vím, ta historka zase není nic zas až tak dokonalého, ale nás, naši třídu, to v tu chvíli totálně položilo. A musím uznat, že náš dějepisář je skvělý! (a navíc píše knížky, muhaha)

pH