Ach, ti učitelé

Volby nejsou procházka růžovým sadem

Znuděná brýlatá dívčina snažící se dožít přestávky s nadějí hleděla na osamělou krabičku se svačinou. Vykukovala z rozepnuté kapsy její tašky, jako by říkala: ,,Sněz mne, sněz mne!" A ubohá žákyně nemohla její prosby vyslyšet. Zbývalo totiž ještě celých deset úmorných minut do konce češtiny.

,,Volby," nadnesla učitelka a dala ruce v bok, snad aby svým slovům dodala na významu. ,,Co na ně říkáte? Teď nemyslím ty nynější, ale obecně koncept demokratických voleb. Souhlasíte s takovým vedením státu?"

Ticho.

,,No tak," zaskuhrala kantorka, ,,trochu života do té češtiny! Přece nejste jen stádo ovcí bez názoru."

,,Já mám vcelku jasný názor," pošeptala brýlatá ke své spolusedící, ,,chci konec hodiny."

,,Co to slyším tam vzadu?" zajásala češtinářka. ,,Snad nějaký podnět k diskuzi?"

,,Ehm, no, říkala jsem, že jsou volby dobré," snažila se to v poslední chvíli nebohá studentka smést pod stůl. ,,Je... Důležité, aby lidé mluvili o svých názorech."

,,To je dobře, ale jak si představuješ toto sdílení názorů?" podotkla učitelka. ,,Jak poznáš, který z názorů je správný, pro koho budeš volit?"

,,Já... Takže..."

,,Žádné takže."

,,Já si myslím," procedila skrz zuby hladová žačka, ,,že dobrý názor je takový, který bere ohled na ostatní. Správný politik by měl být obětavý a dělat si starosti o svou zemi."

,,To nepovažuji za pádný důvod. Když ti Hitler dá s obětavým úsměvem koblihu, které se pro tebe vzdá, budeš ho volit?"

,,Ne," odpověděla rázně studentka, ,,ale tu koblihu si vezmu."