Surfujeme na podstatných jménech

36 3 0
                                    

   Čeština.

   Ano.

   Zase.

   Po třídě nenápadně koluje takový ten hřejivý pytlíček s lámacím plíškem a okrádá učitelku o většinu pozornosti. Ta si to nehodlá nechat líbit moc dlouho: je přeci zajímavější, než nějaký o kráse češtiny nic nevědoucí pytlík! Několika rychlými kroky doputuje k jedné ze studentek, pytlíček jí vytrhne a s hrdým pocitem zadostiučinění si ho schová do kapsy.

   V tu chvíli ji celá třída zaznamená jako nebezpečnou.

   ,,Znáte nějaká podstatná jména určující množství?" vrátí se nevšímajíc si vražedných pohledů svých žáků k původnímu tématu.

   ,,Moře," zahuláká někdo vzadu, komu se kantora očividně zželelo. Češtinářce zazáří oči jako dítěti, když dostane slíbenou hračku.

   ,,Ano, ano, výborně! Takže když řekneš, že je někde moře lidí, myslíš tím, že...?"

   ,,Že je jich tam dost na to, aby se na nich dalo surfovat?"

Ach, ti učiteléKde žijí příběhy. Začni objevovat