Profesorka češtiny s netypicky vřelým úsměvem napochodovala do dveří potemnělé třídy. Nejprve zatažené závěsy ani nezaregistrovala. ,,Dobrý den, posaďte se! Jelikož se nám blíží uzávěrka klasifikace, dnes se podíváme na ukázku z filmu Spalovač mrtvol!"
Třídou zašumělo vlažné nadšení. To kantorku poměrně zklamalo, nejspíše očekávala radostnější přístup. S o dost kyselejším výrazem dosedla za katedru a s chutí si vybila právě získaný vztek: ,,Nejdříve si ale jako opakování každý do sešitu napište pět českých spisovatelů první poloviny dvacátého století! A na známky!"
Třída reagovala asi podobně natěšeně, jako na Spalovače mrtvol, a s nevolí jako jeden muž hrábla po sešitě.
Po pár minutách, které byly naplněny jen zvuky několika škrabotů propiskami o papír, kantorka řekla: ,,Tak co, máte to?"
Ticho.
,,Potřebujete ještě více času?" zeptala se tedy s nadzvednutým obočím.
Odpovědí jí bylo narůstající ticho.
S povzdechem spíš sama pro sebe podotkla: ,,Není nad to, když funguje komunikace." Následně odevzdaně rozevřela třídní knihu, aby zaznamenala absenci. Překvapilo ji, když se jí nedařilo rozluštit vlastní rukopis. Netrvalo dlouho a došlo jí, že za to může pološero, jenž v místnosti panovalo. Udiveně poukázala na závěsy. ,,Proč máte zataženo? To jste věděli, že se budeme koukat na film?"
,,Ne, předtím jsme měli dějepis a sledovali jsme Učitelku," odvětila vzorně Brunhilda.
,,Aha," překvapeně zamrkala kantorka, ,,ale to jste nemuseli zatahovat, teď taky sledujete učitelku!"
,,Šlo o jeden dokumentární film, na dějepis máme učitele," ušklíbla se Brunhilda. Zbytek třídy se rozverně pochechtával.
,,Hm, to ale není nutné. Já totiž vyučuji i dějepis," zazubila se profesorka. Úsměvy na tvářích studentů rychle zamrzly.
ČTEŠ
Ach, ti učitelé
DiversosChodíte do školy? Ano? Pak určitě znáte mnoho učitelů. Každý je zcela jiný druh, jeden brutátor, druhý zkouškofil. Všichni ale mají něco společného: sadismu... Ehm, chtěly jsme říct schopnost okomentovat každou situaci. A toto je sbírka těch nejlepš...
