Hodina stylistiky, celá třída se vší silou pokouší soustředit na dělníky, kteří opravují dům naproti. Je totiž velice fascinující v duchu odhadovat, kdy jeden z nich uklouzne a zřítí se ze střechy.
Myšlenky nás všech protlo zakašlání.
„Ehm... Kdo nám chce přečíst své vrcholné dílo? Samozřejmě na známku, přece bych ty vaše skvosty nenechala bez patřičného ocenění," podotýká učitelka s úsměvem. Ze zadních lavic je její návrh oceněn patřičným zaúpěním.
„Ah, takže už máme dobrovolníka!" zareagovala nadšeně. „Tykvoslav se rozhodl nám přečíst svůj příběh."
Zmíněný klučina si nervózně odkašlal. Pak začal mluvit.
Musím uznat, že jeho příběh mě zaujal více než hypotetičtí létající dělníci. Na začátku jeho příběhu přiletěli mimozemšťané, někdo uřízl hlavu prezidentovi a svět ovládly bonbony žužu. Bohužel, pokračování už tak slibné nebylo, neboť mrtvola obživla. Nicméně mě jeho próza ohromila.
Měla jen jednu vadu. Měli jsme napsat realistickou zprávu.
„Tak ještě jednou a naposledy," povzdechla si učitelka. „Kterou část tvého fantasmagorického příběhu považuješ za reálnou? Že Marťané unesou prezidenta a na jeho místo dosadí svého klona?"
Ve třídě zavládne dost podivné ticho.
Nakonec učitelka rezignovaně pokrčí rameny.
,,No dobře, tak se tak chová už teď. A není to sci-fi. I když těžko říct, z jakého důvodu. To ale neznamená, že je to vhodné téma pro zprávu."
ČTEŠ
Ach, ti učitelé
RandomChodíte do školy? Ano? Pak určitě znáte mnoho učitelů. Každý je zcela jiný druh, jeden brutátor, druhý zkouškofil. Všichni ale mají něco společného: sadismu... Ehm, chtěly jsme říct schopnost okomentovat každou situaci. A toto je sbírka těch nejlepš...
