štěstí od vedle (dokončeno)

1.

První prázdninový den je tu. Čekala jsem celý rok na to, až přijdou tyhle zasloužené dvouměsíční prázdniny. Nevím, asi se mi to jen zdá, ale už teď mi přijde dnešek krásnější než kterýkoliv jiný den. Navíc se už zítra budu stěhovat do vlastního bytu spolu s mojí kamarádkou Natkou.

Po dlouhém doumání jsem se konečně vyhrabala z postele. Hned, co moje bosé nohy dopadly na studenou podlahu, zamrazilo mě. Postavila jsem se, narovnala a snažila se přejít k oknu. Jenže pokud jde o mě a o moji šikovnost, nikdy jsme nebyly dobré kamarádky. Nohou jsem narazila do jedné z krabic, kterou jsem měla nachystanou na zítřejší stěhování. Sykla jsem bolestí, ale dál šla pomalu k oknu, u kterého jsem se opřela o parapet. Koukala jsem se na všechny ty domy, les a na ranní oblohu.

Po chvilce dumání nad tím, jaké bude dneska počasí, jsem se konečně odtáhla od okna a šla zkontrolovat, kolik je vlastně hodin. Tentokrát jsem si už ale dávala po cestě větší pozor, abych nenarazila do další krabice.

Natáhla jsem se pro mobil na nočním stolku. 8:39, dobrý, myslím že dneska jsem vstala tak akorát. Přehodila jsem si přes sebe župan a na hlavě si jen tak letmo udělala něco, co mělo připomínat drdol. Chtěla jsem sejít dolů do kuchyně a nasnídat se, ale v půly chodby mě do nosu praštila známá vůně. Zastavila jsem se a skoro zalapala po dechu ze známé vůně palačinek.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem mamku, která právě stála za plotnou. ,,Alé- dobré ráno, dneska jsi vstala nějak brzo." odpovídala mi s dobrou náladou. ,,Takže.. děláš palačinky? Dneska ses mi přesně trefila do chutě." ,,No, chtěla jsem tě něčím překvapit, když už zítra odjíždíš." odpověděla mi trochu smutnějším tónem. Vstala jsem ze židle na které jsem doteď seděla a zezadu ji obejmula. ,,Vždyť já za váma budu jezdit." odpovědí mi byl pouhý úsměv.

,,Míšo, zavolej prosím Tomáše, ať jde jíst."  Přistoupila jsem ke schodům a nahlas zavolala. ,,Tome? pojď jíst!" Ani jsem se nenadála, a už jsem slyšela jak se z vrchního patra doslova řítí můj mladší, 12ti letý, pubertální a otravný bratr Tomáš. ,,Co dneska máme?" vyhrkl ze sebe když zasedl za stůl. Samozřejmě, bylo to to jediné co ho zajímalo. ,,Palačinky." Mile jsem se na něho usmála. ,,Fajn." Odpověděl mi a začal se věnovat se mobilu.

Dojedla jsem, poděkovala, a odešla do svého pokoje dobalit ještě pár věcí, dneska si pro ně přijedou stěhováci.

Ucítila jsem, jak mi v kapse od županu vybruje telefon, podívala jsem se na display, kde stálo jen 'Naty <3'

,,Ahoj Míšo!"

,,Ahoj, dneska si nějak moc plná energie." zasmála jsem se.

,,No jo, no jo, já vím. Hele neprobudila jsem tě, že ne? Když já už se nemůžu dočkat!"

,,Nevzbudila, neboj. Dneska by jsme si měli dát ještě nějaký ten sraz a domluvit se na pár věcech ohledně stěhování."

,,Jo já vím. Tak.. třeba ve tři?"

,,Jo."

"Dobře, tak teda ve tři! Ahoj!"

,,Ahoj."

Odložila jsem mobil na postel a šla se do koupelny převléct. Po telefonování s Naty se mi zdál dnešek ještě lepší.

Čas rychle utekl, bylo 14:30 a já se chystala za chvilku vyjít na místo, které jsme si později s Natkou domluvili. Venku jsme strávili asi 2 hodiny, věci nám už stěhováci odvezli. My už jsme spolu neměli co řešit, takže jsme se rozloučili a odešli.

4.11 takže tady máme první díl knížky, doufám že se vám líbil, pokud ano, budu moc ráda za ohlas, popřípadně komentář jak se zlepšit a tak, protože jsem tady v tomhle nováček :) děkuju za přečtení  <3