O 4 měsíce později„Myslíš že se tvým rodičům budu líbit?" Otočil jsem klíčem od auta a vypnul motor. Díval jsem se na Míšin radostný obličej a někde vevnitř cítil natěšení ale zároveň trému z neúspěchu. „Zamilují si tě stejně jako já." Odpověděla mi na uklidnění a polibíla mě.
Stály jsme u dveří a já se snažil přímět sám sebe abych zazvonil na zvonek. Nakonec to za mě udělala Míša. Uslyšel jsem zpoza dveří hlasy a následné skřípání. Dveře se otevřeli a za nimi stál mladý kluk, kterému nemohlo být víc než 13 let. Zůstal zaskočeně stát mezi dveřmi a s úžasem v očích mě pozoroval. Míši si skoro nevšiml, všechen svůj pohled soustředil na mě. ,,Baxtrix!"
Poděkování
Je to tady. Konec. Probrala jsem tuhle knížku z mrtvých a dopsala ji. Nemůžu říct, že jsem si psaní téhle knihy neužila, protože bych lhala. Bylo to pro mě něco úplně jiného, protože tohle je má první kniha, kterou jsem kdy napsala. Vy jste ji ale i tak četli a nejspíš se vám i líbila, za což strašně moc děkuju. ❤️ Za celou dobu psaní jsme nasbíraly přes 2k přečtení a 200 hvězdiček, což je pro mě neskutečný číslo! 😍 proto chci hlavně poděkovat vám, vám čtenářům. To jen díky vám tahle kniha existuje.❤️
Ještě vám chci říct že budu knížku postupně opravovat, protože ty chyby které jsem ze začátku nasekala jsou opravdu příšerné. 😅
Na závěr bych vás chtěla poprosit aby jste mi napsali do komentářů názor na celkovou knížku a jestli bych měla třeba ještě nějakou napsat. (samozřejmě kapitoly by nebyly po měsících 😂 to nebojte). A ještě jednou vám musím poděkovat. Takže děkuju. Děkuju za všechno ❤️
ČTEŠ
štěstí od vedle (dokončeno)
FanfictionNedá se ani popsat, jak moc jsem se těšila až se s mojí kamarádkou nastěhujeme do vlastního bytu. Všechno se zdálo tak růžové a jednoduché, jenže s jistýma věcma jsme ani jedna nepočítala..