*Hned takhle na začátek píšu,že bych chtěla požádat aby jste si přečetli dole ty kecy protože budou poměrně důležité..Děkuju 😊*
Napsala jsem všechno Emmě a ona mi pomohla...Se vším..,, Takže milá zlatá..Já věřím že tě miluje..Takže okamžitě za ním upaluj a všechno mu vysvětlíš.." tohle byly slova mého kamaráda...,,Ne...Co když řekne že jsem si to vymyslela jen proto že je bohatý a hezký?!",,No právě!" Řekl a podíval se na mě...,,Můžu ?" Zeptal se a koukl na mé břicho...,,Jasně že jo" Usmála jsem se a zvedla trochu své volné triko...Ještě jsem neměla ani břicho a už mě těšilo že mám v sobě prostě miminko...,,Tak teď mě poslouchej ty malý hovado... Začni tu mámu kopat a dokopej ji k tomu aby šla za tvým tatínkem a pěkně si to s ním ujasnila... Jasný?" Řekl a dal si ucho k Mému břichu...,,Jseš si jistá že tam je ?" Zeptal se,, Samozřejmě že jo... Proč Myslíš ?" Zeptala jsem se,, Protože to ještě ani nekope.." řekla a já se musela i s ním zasmát Samozřejmě to bral jako ironii...,, Dobře...Zkusím si s ním promluvit..." Když jsem se konečně odhodlala tak jsem měla tu největší smůlu... Došla jsem tam a objala Emmu... otočila se a tam běželi ještě někteří lidé,se kterými jsem se ještě musela obejmout...Šla jsem dovnitř a mě tak bodlo u srdce... Viděla jsem jak se má s jednou dívkou...Mrzelo mě to..Já tam za ním šla mu všechno říct a on se tam takhle cucá s...Ani nevím kým...,,Ehm...Co tady děláš?!" Slyšela jsem ho..Ten hlas...Mohla bych ho poslouchat věčnost...Byla to jako zvonkohra...A pak ? Tohle...To je moje sebevražda...Když jsem je uviděla tak šťastné... Takhle šťastný nebyl ani semnou...Je mi to hrozně líto že jsem mu to neřekla narovinu že je to jeho dítě...,,Já si chtěla pro-mluvit...Ale..Už jsem na odchodu...Měj se.." poslední slova jsem řekla tiše,aby Nepoznal že se mi hrozně klepe hlas...Emma se někam vytratila a já nic nestíhala...Hned jsem doběhla a koukla že autobus mi jede až za 10 minut...,,Tak tu teda počkám" řekla jsem a sedla si na lavičku a dala hlavu do dlaní...Ucítila jsem jak se lavička podemnou prohla, protože si někdo přisedl...Byl to on...Nemusela jsem se ani dívat.. Tu vůní jsem poznala na kilometry daleko..,,O čem si chtěla mluvit..." Zeptal se a díval se na mě..,,O ničem" odsekla jsme ho..,,O něčem jo...O čem?" Zeptal se znova...,,O tom jak si mě podvedla?" Zeptal se a mě chytl takový hněv...,,Já tě -'' nedořekla jsem to protože by byla hloupost první říct že je to někoho jiného a nakonec jeho...ještě by si myslel že jsem nějaká děvka...Což si očividně myslí...,,Nech toho...Tak proč si přijela?" Zeptal se a já se mu podívala do těch oříškových očí...,,Něco si vyjasnit" řekla jsem a v tu chvíli mi oči sjely na jeho rty...,,Chceš ochutnat?" Zeptal se když si všiml kam se dívám...Skoro jsem za ty 2-3 dny Zapomněla jak chutnají...Bylo mi toho hrozně líto...Políbili jsme se..A pak jsem se rychlostí světla odtáhla,,Co se stalo?" Zeptal se,,Nesnesu to že tvoje rty nejsou jen moje...." Šeptla jsem,,A víš co nesnesu já? Že nosíš dítě někoho jiného..." Řekl a v tu chvíli odešel...
Jsi spokojená? Ty si ale kráva...Že si radši tu hubu nedržela...
Můj podvědomní hlas mě doslova proklínal... Bože můj...Přijel autobus a já šla zase dozadu..Přijela jsem a hned mě uvítal můj kamarád Marcus..,,Tak co ???" Vyzvídal...,,Nic...Pohádali jsme se.." řekla jsem a objala ho...,,To bude dobrý...Co se stalo??" Zeptal se a já mu to všechno řekla..,, Jseš to ale kráva..." Řekl a já se musela zasmát,, Díky že se mě zastáváš!" Pronesla jsem ironicky ale nemohla jsem mu nic vyčítat...Měl totiž pravdu...Jsem to ale kráva...Mohla jsem mu říct pravdu...Ale ne... Prostě potrefená husa se vždycky ozve...Takže chci s zeptat...Vadilo by vám hodně kdybych to tak nějak přeskočila o 4 měsíce? Měla by už vlastní byt a byla v 5/6 měsíci těhotenství...Takže prosím pište do Komentářů.. Díky...
A ještě chci poděkovat vendulka2181 za krásné komentáře,které se nacházejí skoro dokonce myslím že pod každou kapitolou...Kdyžtak ji dejte Follow a přečtěte si knihy,které píše...Nejsou tak špatné a jde vidět že se snaží....
Omlouvám se za chyby 😍 Ich liebe dich 🍉 Adél 🍉
ČTEŠ
Moje ?(Short Story)
RandomUž od mého těhotenství hledám otce...Je to on ?Nebo je to ten druhý ?Tak kdo?A je to vůbec moje ?Je to i jeho...Ne jen moje...Někde ten otec musí být...Nemohl se propadnout do země...A navíc... Dítě mu stejně bude podobné...Ale co když mě nepozná?Co...