Bradavice nová generace [Dokončeno]

Albus Severus Potter: Velké seznamování

Přečti si ty moje žvásty na konci😂

Sedmý ročník, poslední rok na Bradavické škole čar a kouzel. Letos je to bude naposled co se budu procházet po chodbách hradu. Se Scorpiusem jsme si prázdniny naplánovali úžasně, první dva týdny s rodiči. Hned potom 14 dni dovolená v Evropě, a poslední dva týdny volna u nás doma. Dost nás překvapilo že to otcům nevadilo. Za to strýc Ron byl opravdu nevrlý, ale později si na Scorpia zvykl. Už zbývá jen pár dni do konce prázdnin.
„Vidíš jí?" ozval se Scorp, procházeli jsme se po Londýně. Zrovna jsme se procházeli po krásné historické uličce tady v Londýně  Scorpius právě ukazoval na holku tak našeho věku. Měla bílý crop-top s popiskem „I'm still here bitches, and I know ewerything -A", a džínové kraťasy s vysokým pasem.
„Já to nechapu, je sice ještě teplo, ale tímhle stylem zachvilku budou ty holky chodit nahé. “ Podotkl jsem.
„Přesně" Sedl jsem si na první volnou lavičku, kterou jsem zahlédl.
„Už mi zase píše “ řekl po chvíli Scorpie.
„Která? “ Nechápal jsem proč se tahá s holkama které pro něho nic neznamenají.
„Ta blond z pátečního večera “
„Víš co nechápu? Proč? Už jsou to tři měsíce co jste se s Rose rozešli, a to jsi už vystřídal tak pět holek ze školy a pár mudlovských děvčat. Proč“
„Potřebuji si něco ověřit, a co ty a holky?“
„No po Cassie žádná, to víš. Žádná me neokouzlila. “ ....
----------------------------------------------------------
„Nezajdem někam? Albusi prosím, já se tu s vašima nudím. Pojďme někam do klubu.“ snažil se mne přesvědčit Scorpius. Ležel jsem na posteli a užíval si klidu, který byl dokud do pokoje nepřiběhl znuděný Scorp.
„Mysliš že nás někam pustí? “ zakutal jsem se vice do postele a čekal na odpověď.
„Jasná páka.“ Chytil mě za nohy a tahal mne z postele. Já se jen tak tak chytl okrajů postele a ne a ne, se pustit.
„Scorpiusi, nech mě být “ Zasténal jsem.
----------------------------------------------------------
Po obědě

„Mami, mohli bychom jít s pár klukama ven?“ Optal jsem se snad nejvíc sladce. Tázavě se na mne podívala.
„A kam půjdete?“ Nechápu, proč se tak strašně stará o to kam půjdeme, to není důležité. Hlavně pravdu o tom že jdeme do klubu, jsem ji říct nemohl. A lhát taky ne, neumím to.
„No....“ Začal jsem, do řeči mi však skočil Scorp.
„Albus mě chtěl ukázat pár místních památek. My tam na konci Londýna nic moc nevidíme. A pak mě chtěl seznámit s jeho kamarády. “ Vlastně to co Scorp řekl byla z části pravda. Až na ty památky.
„Dobře, pozdravujte Connora“ Usmála se na nás. Šťastný a natěšený, jsme utíkali zpět do mého pokoje kde jsme přebývali. Během balení nutných věcí na večer se k nám nachomítl táta.  Opravdu nenápadně mi podal malý papírek.
„Seznam super klubů, poblíž. Ale mamce ani muk. Kdyby něco volejte. “ Popošel ke dveřím, nenápadně se rozhlédl, zda není mamuš na obzoru, a odešel neznámo kam.
„Kámo seznam klubů? Tvůj táta je tak super“ Přišlo mi hrozně vtipný, to jak je Scorp, nadšený z mého taťky, jako by to byl bůh. Do vaku jsem si naházel, peněženku, mobil, klíče. U dveří jsem si kolem krku zavázal zmijozelskoj šálu. A na sebe naprosto boží černý kabát. S prasknutím vchodových dveří jsme běželi na autobusovou zastávku. Jen co jsme doběhli hned k nám přijel bus. Dojeli jsme na naší první zastávku. A to byla místní kavárna "Dream Coffie" .
„Scorpe, chtěl jsi se seznámit s mými kamarády, takže tě teď jednomu z nich představím“ Kavárna měla krásnou letní atmosféru. Na stolech byli v květináči různobarevné květiny, po zdech visely též květinové věnce, a krásně to tu vonělo vanilkou.
Tato kavárna nebyla proslulá jen výborným kafem a různými sezónímy vůněmi, jenž byla dnes vanilka. Ale i karaoke večery, a též i tím že tu chvilkami zpívali i čísníci, a to sami od sebe. Tomase jsem zahlédl hned u baru, míchal zrovna nějaký nápoj, a k tomu si prozpěvoval.
„Jsme poslední bod
Poslední dech
Jsme kolizí vln se sluneční bouří Dobře víš jak drápy zatnout, máš mě na kolenou.
Už nikdy nechci dát,
Nikdy nechci mít
Nikdy nechci brát
Co mi nepatří
Jen nechat volně plout nechci slyšel jak to bolí.
Už nikdy nechci dát,
Nikdy nechci mít
Nikdy nechci brát
Co mi nepatří.
Jen nechat volně plout trhá mi srdce jak to bolí.
Máš me na kolenou. “ Hned po ukončení písně mu pár lidí zatleskalo.
„Jmenuje se Tomáš Novotný, mamku má z česka a tátu odsud. Sem do Londýna se přestěhoval když m ubylo dvanáct, chtěl být s tátou.“ Popošel jsem k baru a promluvil na zády obráceného Tomase.
„Spal jsem s Tonic.“ Scorpius se na mne nechápavě podíval.
„A co jako chceš abych ti dal do huby, teď nebo až po skončení šichty?“ Osušil si ruce a naštvaně se na mně otočil.
„Jak na tebe tak koukám, tak se ani nebudu obtěžovat. Neboť Tonic by si o tebe neopřela ani kanady natož aby s tebou spala. “ mrkl na mne a odnesl ke stolu jejich objednávku. Cestou zpátky, se k nám Tomas vrátil.
„Čau kámo, dlouho jsme se neviděli " Pozdravily jsme se objetím.
„Naposled o Vánocích , Tomáši chci ti představit mého kamaráda ze školy, Scorpiuse.  Scorpe Tomas je můj M kamos" Písmenem M jsme označovaly všechny mudly.
„Ahoj“ Tomas jen jako vždy, udělal gesto jak dělají vojáci když dostanou rozkaz.
„Kdo je Tonic?“ Zajímal se Scorp.......

Ahoj, s  touto kapitolou bych chtěla pokračovat s kapitolami s Albusem, samozřejmě dopíšu i kapitolu s Victoirer, ale chtěla bych dopsat jeho poslední ročník. A doufám že mne za to neukamenujete, ani za to co se bude dít v jeho posledním roku v Bradavicích.  Snad se vám dnešní kapitola líbila. Dobrou noc všem....
Lucy❤