Bradavice nová generace [Dokončeno]

Albus

"ÁÁÁ" nesnáším když mě někdo ruší když se chci učit. Vzal jsem si tašku, učebnice a vyrazil do knihovny. 

"Ahoj Albusi" vyjekla na mě Courtney u dveří od knihovny

"Slečno buďte potichu" sykla na ní naše knihovnice. Courtney se jen ušklíbla a už mě tahala ke stolku kde do teď seděla.

"Co ty tady?" zeptala se mě, už o něco tišeji. "Jsem myslela že vy kluci se učíte v pokoji pokud se učíte." zasmála se.

"No kluci tam dělají bordel  a já ty lektvary musím umět" protočil jsme oči.

Jelikož bych se rád stal bystrozor jako můj otec, tak musím mít velmi dobré známky z lektvarů.

Z regálu jsme vytáhl 3 tlusté knihy o lektvarech, a Courtney si vzala snad deset knih o lékařství a léčení. Ona vždy chtěla pomáhat lidem proto se asi chtěla stát lékařkou.

"Panebože" vyjekla a najednou Courtney.

"Co je?" ale co se stalo jsem se nedozvěděl. Courtney odběhla do koutku s lékařstvím. Za malou chvíly se vrátila s malou ale tlustou knížkou. Nechápavě jsme se na ní podíval. A ona jen řekla.

"Zapoměla jsme si 'Mudlovské choroby'" 

________________________________________________________________________________

"Scorpie? Scorpie? SCORPIE!!!!!" volal jsem do pokoje.

"Žádnej takovej tady není" Ozvalo se z mojí skříně. Pomalu jsem jí otevřel  a uviděl schvaného Scorpa.

 "Co ti je? Neseď tady a pojď na oběd" přesvědčoval jsem ho.

" Nic, jdi si sám." odsekl.

"To určitě.  O co jde?" Nedal jsme se.

"To ti nemůžu říct"

"Proč? " nechápal jsem. Ale on místo odpovědi vstal, a odešel ke dveřím kde se zastavil. 

"Tak jdeš?" optal se mne.

S nechápavým výrazem jsem souhlasil. A společně jsme odešly ze společenky směr Velká síň. Cestou jsme se snažil zjistit co se stalo, ale on je hrozně tvrdohlavej, takže jsem se nic nedozvěděl. Ve Velké síni jsme zahlédl Rose. 

"Čau, Rose ." usmál jsme se na ní. Asi si s náma moc povídat nechtěla, stále seděla u nebelvýrského stolu a jen na nás koukala. 

"Ahoj Ale, Scorpiusi?." a otočila se zpátky ke svým přátelům. Se Scorpem jsme si sedli na první dvě volné místa které jsme viděli. Když v tom k nám přiběhla Rose. Hned jak jí Scorpius zahlédl, tak si prohrábl své husté blond vlasy. 

" Hele Albusi, táta říkal že přijedete na prázdniny." 

"Jo, ale kdy přesně to nevím, asi v srpnu na a asi na dva týdny. "

" Vážně?" zaradovala se, a utekla zpátky ke svému stolu. 

" Hele Scorpe, ty chceš   mít něco s mojí sestřenicí? " zeptal jsem se Scorpiuse.

"Ne, proč sis to myslel?" vypadal zdešeně.

"Jen tak. Cassie, co to zase čteš?" kouknul jsme na Cass která seděla vedle mě a něco si zase četla. Hrozně jí to slušelo, hlavně když se na něco soustředila. Třeba když jsme psaly testy, ona si vždy dala  své dlouhé blond vlasy do neposedného drdolu a proto už od čtvrtého ročníku sní nemůžu sedět v jendé lavici když se píšou testy, když se soustředí ona, tak se nesoustředím zase já. 

"Famfrpál v průběhu věků, je to nejnovější verze, poslední kapitola je tu o tvém tátovy,Albusi." Na talíř si nandala obří kupu těstovinového salátu a dál si četla. 

"Seš do toho nějaká zažraná" zasmál se Scorpius.

Zvedla hlavu a podívala se na Scorpa. 

"To je jasný že to nechápeš, pro tebe je famfrpál hroznej ale já ho zbožňuju. A příští rok už mě opravdu do týmu vezmou." narovnala se. 

"Tak co Albusi zase si dáš brambory s tou hrůzou? "Změnil téma Scorp.

"Hele tak za prvý, není to Hrůza ale brynza, a  za druhý nevíš co je dobrý"...