Newyorský Institut (TMI - FF)

10.kapitola

„Clarisso," ozval se hlas vedoucí institutu, „pojď sem." Vrátila se o pár kroků vzad a vkročila do Marysiné kanceláře.

„Dobrý ráno," řekla zdvořile a přitom si prohlížela interiér velkolepé místnosti, „Max už odešel do Alicante?"

„Ano, říkal, že si s tebou včera dobře zabojoval." V tom zpozorněla a zastavila se očima na krásné ženě ve středním věku a opravdu dobré lovkyni.

„Ano, no..... chtěl se něco přiučit, a tak-" zasekla se, když uslyšela, že se k nim někdo připojil.

„To je dobře, že se chce můj syn učit od všech kdo má zkušenosti, ale o tom jsem nechtěla mluvit. Když už se Jace objevil," propíchla kluka za jejími zády varujícím pohledem, „Půjdeš do upířího doupěte zeptat se na včerejší útok démonů na jejich území..... Jednoduše je vzbudíš." odpověděla na jeho nevyřčenou otázku, „a Clarissu vezmeš sebou" dodala.

******

Oba měli pořád v hlavě jejich včerejší potyčku, takže cesta k hlavnímu upířímu doupěti v New Yorku probíhala v děsné tichosti. Až se zastavili přes silnici u starého zchátralého hotelu, který byl od shora až dolů zabarikádovaný přibitým dřevem.

„Musíme to obejít k zadnímu vchodu, tam bývá hlídač, jinak všichni momentálně spí." ozval se poprvé za cestu Jace s poznámkou, kterou i tak Clary věděla.

U postranních dveřích stála upírka s platinově blond dlouhými vlasy a znuděně se opírala o zeď ve stínu slunce.

„Ale, Jacei," prohlídla si ho prohnanýma očima, „dneska nemůžu, zlato, práce." poklepala dlouhým nehtem o železné dveře.

„Mio, taky tě rád vidím, ale nepřišel jsem za tebou," omluvně pokrčil rameny, „potřebuju mluvit s Rafaelem."

„Zase z toho viníte upíry," konstatovala Mia a odfrkla si, „bude tu za chvíli, kvůli vašemu pachu nikdo neusne." znechuceně začichala. A pak najednou upřela pohled za Jace a pronikavě si měřila Clary, která ji pohled rovněž oplácela. „Takže Morgernsternová je opravdu tady. Beruško, kvůli tobě a tvýmu tatíčkovi máme všichni nemístný problémy-" promluvila na ni povýšeným hlasem, někoho kdo vypadá na dvacet, ale je stovky let starý.

„Mia, dost, nechovej se nezdvořile k někomu, kdo to mám mnohem horší než upíři." zarazil ji hlas, který zněl staře i mladě, a s mexickým přízvukem. Z pootevřených dveří vyšel vůdce newyorského klanu. „My jsme jen museli vypovídat v Idrisu, jestli nevíme, co se děje v podsvětí, ale tahle malá holčička, má být další na řadě." jeho černé oči nenabyly žádbé lítosti. „Rafael Santiago, a ty jsi určitě Clarissa.... asi Fairchildová. Jméno rodu tvého otce hrdě nosit zřejmě nebudeš, jaká škoda, tak úžasný rod lovců stínů." usmál se prohnilými rty.

„Zadrž, Rafaeli, o čem tu mluvíš?!" ozval se nechápavým a lehce namíchnutým hlasem Jace.

„Ale, ale, Herondale, to bys chtěl vědět, ale tohle se jen tak někdo nedozví-" jasně se mu Rafael vysmíval.

„Má to vědět jen nejvyšší správa Gardu, zajímalo by mě, jak se to dozvěděl někdo jako ty?!" prvně se ozvala zrzka.

„Někdo jako já?" pronikavě se zasmál, „Mou prací je být obeznámen se vším, co se děje, a Morgernstern budí docela velký neklid mezi podsvěťany a někdy i radostné ohlasy." Nemohla ho přestat pozorovat. Nevědí to jen vybraní lovci, ale i všichni podsvěťané a někteří ho, ještě k tomu, chtějí podporovat. „No, ale abych neztrácel čas," otočil se na mračícího se blonďáčka, „nikdo z mého klanu nic o včerejším útoků neví a taky nemá nic společného. Radím vám, abyste se optali jinde. A teď mě omluvte, je právě čas půlnoci. Dobou noc." odbil je a lehce se otočil. „Hodně štěstí, holčičko, brzy budeš na řadě." ušklíbl se a vypařil se ve tmě budovy.