Kapitola 21.

11 2 0
                                        

Zdislav se probral a byla mu zima. Řekl si, že určitě usnul a že by si měl dát pauzu. Otevřel oči a zatočila se mu hlava. Všude kolem byl sníh a led. Vedle něj plápolal oheň, který vypadal, že každou chvílí zhasne. Rychle se k němu doplazil a ohřál si ruce. Rozhlédl se a uviděl pár kožešin naházených v rohu. Jednu si vzal a zabalil se do ní. "Že bych se přesunul v čase stejně jako Katu?" Zeptal se sám sebe a na zeď začal uhlíkem čmárat vzorce a zapisoval všechno na co si vzpoměl, že v jeskyni udělal, než usnul. Nic mu nedávalo smysl. Vždyť 55k. 963h. ^-i.k.f.8 55h. ! "Tak kde jsem udělal chybu!" Rozzlobil se na sebe. V tom uslyšel křičení a dupání lidí. Vykoukl z jeskyně a v dáli viděl obrovského šavlozubého tygra, hromadu pralidí, před obrovskou šelmou ještě jednoho pračlověka a dívku. Moc se mu líbila. Byla krásná. Určitě je to ta Katu... Vytáhl ze svého batohu příručku pro všechny případy a nalistoval kapitolu SETKÁNÍ S ŠELMOU.
Hned v první větě psali, že se šelmy bojí ohně. Vzal nejbližší klacek, zapálil ho a rozeběhl se na pomoc krásné dívce. Naneštěstí pro něj byl sníh moc hluboký a on klopýtl a hořící klacek mu upadl a uhasil se. Zdislav zařval:"NÉ!"

Šavlozubák, Katu i Adius se vyděsili. Všichni tři se koukli směrem k jeskyni a uviděli člověka brečícího nad klackem, který řve "NÉ!". Tygr byl zmatený. Před ním na něj běžela banda křičících pralidí, za ním neznámé zvíře křičící "NÉ!" A to co řvalo div neupadly uši bylo krok před ním. Couvl o metr dozadu a utekl.

JeskyněKde žijí příběhy. Začni objevovat