Adius, Katu a Zdislav na sebe koukali a z nikoho nevyšla ani hláska. Jako první se vzpamatoval Zdislav, který následně přišel ke Katu a milostivě se jí poklonil, a představil se. "Gorila!" Řekla s výdechem Katu. "Ano. To je moje přezdívka. Jak to víš? Ty mě znáš?" Zeptal se Zdislav. Adius se začal smát. Ten muž, tedy jestli se mu tak dalo říkat, měl celkem dlouhé hnědé a mastné vlasy. Křivé zuby, placatý a křivý nos, oko každé jinak velké a knír. Prostě vypadal jako hodně zanedbaná gorila. "Je tu něco k smíchu?" Zeptal se Zdislav."Né neni." Odpověděl Adius. "Ty ho znáš Katu?" Zeptal se. "Ne!" Řekla ostrým tónem.
"A vy jste kdo? Myslel jsem, že jste pračlověk " řekl astrofyzik. "Tak nemyslete." Řekl Adius.
Začalo foukat a padat sníh. Všichni se odebrali do jeskyně. Ale sněžení bylo každou sekundou silnější. Adius chytl Katu za ruku, protože přestávalo být vidět na tři metry. Zdislav udělal to samé, ale Adius si toho snažil nevšímat. Sněhová bouře začala nabírat na síle. Sníh narážel do tváří a hrozně studil. Ani jeden z těch tří neměl tušení kde je jeskyně, ani kde jsou oni sami. Zdislav najednou začal Katu tahat doprava a Adius se skoro pustil. Všicni věděli, že když se teď rozpojí, už se nenajdou. A přesně toho Zdislav chtěl docílit. Odtrhnout Adiuse. Neustále tahal Katu do všech směrů. Až jednou zařvala: "Adiusi!" A Zdislav věděl, že teď musí co nejrychleji pryč.
ČTEŠ
Jeskyně
FantasíaŠestnáctiletá dívka jménem Katu, se dostane do doby ledové, kde potká svou lásku. Jejich vztah se snaží ukončit mladý astrofyzik, který se do Katu také zamiluje. Podaří se Katu a její lásce přežít a dostat se domů?
