Kapitola 11.

8 1 0
                                        

Adius si vzal kopí a  vyšel z jeskyně. Pralidé šli za ním. zamířili směrem k lesu.
   Vešli do něj a zpozorněli. Někdy v tuhle dobu by zde měli procházet mamuti, ale i šavlozubí tygři, takže musí dávat pozor. Uslyšeli hlasité troubení mamuta. Všichni se skrčil a čekali.
Najednou je uviděli. Obrovští mamuti. A Adius měl štěstí. Za velkým stádem šel nějáký zraněný a nejpomalejší mamut. Bohužel za ním šli šavlozubí tygři. Adius nevěděl, jak pračlověkům říct, že nemůžou na mamuta hned skočit, ale že potřebují plán. Jenže pralidé mají malé mozečky a nic nepochopí... Začal se plížit blíže a blíže a pralidé ho napodobovali. Připlazil se za nejbližší strom a čekal.
Když se blížil poraněný mamut, pralidé na něj skočili. Adius nevěděl jak je má zastavit. Vrhli se na mamuta a začali na něj házet kopí. S obrovským zvířetem to ani nehlo. Jen se naštval. A rozběhl se na ně. Adius byl pořád schovaný za stromem a všechno pozoroval. Po pravdě to vypadalo legračně až do té doby, dokud jednoho pračlověka mamut nezašlápl. Adius se rozeběhl k jeskyni a ostatní za ním. I s mamutem v patách.

JeskyněKde žijí příběhy. Začni objevovat