Kapitola .14

12 2 0
                                        

Ráno Katu ucítila příšerný zápach.  Smrdělo to jako mrtvola. A taky to byla mrtvola. Když včera jedli mamuta, tak ho snědli jen polovinu a druhou nechali na horší časy. Ale ten zápach! Musela jít ven. Navlékla na sebe kožešiny  a vyšla. Foukal mírný větřík a všude byl čistý vzduch. Popošla o kousek dál, za jeskyni a uslyšela vrčení a praskání sněhu. Prudce se otočila, ale nikdo tam nebyl. Srdce jí bušilo čím dál rychleji. Rozeběhla se ke vchodu do jeskyně a když byla pár kroků od ní, skočil před ní šavlozubý tigr. Byl obrovský a strašidelný. Hrozivě vrčel a Katu začala couvat, ale sníh byl hlubší a hlubší, takže nemělo cenu utíkat. Začala křičet a Šavlozubák znejistil. Nevěděl, co má čekat, protože takový zvuk ještě nikdy neslyšel. Z jeskyně vyběhl Adius s kopím a rozeběhl se na nic netušícího šavlozubáka. Vyskočil a propíchl mu krk. Katu se udělalo zle, ale byla ráda, že ji Adius zachránil.

Když se blížil čas oběda, pralidé odvlekli šavlozubáka do jeskyně. "Jen málo kdo má za život šanci ochutnat mamuta a šavlozubého tygra", řekla si Katu pro sebe a pustila se do jídla.

JeskyněKde žijí příběhy. Začni objevovat