Asi po hodině ohledávání jeskyně se Zdislav odebral zpět domů. Měl plnou hlavu nápadů a teorií, ale žádná nedávala ani jemu samotnému smysl, přesto si je všechny poznamenal do svého deníku. Pokoušel se vypočítat složité vzorce, maloval postavení hvězd v době zmizení Katu, ale na nic nemohl přijít.
Až jednou, když studoval knihu o čase, si uvědomil, že se mohla nějakým způsobem dostat do jiného století. Zahodil knihu a začal si malovat vzorce pro přesun v čase, které sám vymyslel. A9-46=jko.05(k)
A podobně. Do práce byl tak zapálený, že ani nespal, nepil a ani nejedl celý den. Popsal celou tabuli a pár deníků. Poznamenával si i ty nejmenší detaily.
Další den ráno na to konečně přišel. Vyšel mu výsledek -100 000. Byl si sebou tak jistý, že se přihlásil do jednoho televizního pořadu, kde se mu samozřejmě všichni vysmáli. Ale on věděl, že má pravdu. Ještě nikdy se nespletl. Tedy alespoň ve výpočtu. Zdislav se znovu vrátil do jeskyně. Zkoušel všechno. Tloukl se kostí do hlavy, plácal po stěnách rukama, až z toho vyčerpání usnul.
ČTEŠ
Jeskyně
FantasíaŠestnáctiletá dívka jménem Katu, se dostane do doby ledové, kde potká svou lásku. Jejich vztah se snaží ukončit mladý astrofyzik, který se do Katu také zamiluje. Podaří se Katu a její lásce přežít a dostat se domů?
